15.02.2010
„Na posudku nemám důvod měnit ani písmeno. Dětem to nic nedá – nebo je to dokonce poškodí. Problémem je, že ti lidé opakují jako kolovrátek, že to fungovat bude, protože jsou o tom přesvědčeni a vydávají to za argument. Co říkají profesionálové, kteří se zabývají ověřováním účinnosti prevence celý život, to se jim nehodí, a tak si ucpávají uši,“ míní. Tuzemští i zahraniční odborníci z oboru podle něj mají zcela jednoznačný názor: Je to k ničemu.
Souprava o osmi vagonech má projet všechna okresní a krajská města v Česku, a to dokonce několikrát. Každý rok má do ní nastoupit 100 tisíc dětí. Středočeský kraj platí jeden vagon. „Je to děláno takovou formou, aby děti viděly, jak nebezpečné drogy jsou,“ hájí plány náměstek hejtmana Marcel Chládek.
Kritiku odmítá i předseda nadace Český vlak Martin Lain. To, co odborníci kritizovali, prý už bylo odstraněno. „Už jsme tam měli pět set dětí a víme, jak to na ně působí. Je to interaktivní, mohou si to ohmatat, vidět i cítit,“ popisuje.
Když se děti dostanou do naaranžovaného squatu, zchladí se ve vagonu teplota, v nemocnici ucítí její charakteristický pach. Podle Zábranského však způsob, jakým jsou ve vlaku následky užívání drog dětem představovány, na školáky zapůsobí jen jako pouťová atrakce a vítaná „ulejvka ze školy“. „Takže když si na ně počkáte u východu z vlaku, řeknou skoro všichni: Jo bylo to dobrý, to nám hodně dalo. Jenže s jejich vztahem k užívání drog to neudělá nic, nebo to dokonce zvýší riziko,“ tvrdí.
Typ prevence „dotkneš se drog, dostaneš AIDS, stane se z tebe prostitutka, zemřeš“ podle Zábranského nefunguje. „Bez výjimky to prokazují všechny výzkumy, které se kdy na toto téma dělaly,“ říká.
Martin Lain připouští, že není drogový expert. K účasti v projektu ho přesvědčil jeho autor, a on sám dokonce půjčil peníze na první vagon. K podpoře ho prý vede osobní zkušenost. „Měl jsem kdysi přítelkyni, která propadla drogám.“
„Já jsem z dalšího financování projektu pobouřen,“ říká Zábranský. Lain tvrdí, že on má v ruce i opačné názory odborníků a že ti, kteří projekt kritizují, se bojí o peníze. „To je nesmysl – já jsem vědec a moje práce je financována z úplně jiných zdrojů. Jde o to, že za tuhle oblast cítím profesionální odpovědnost,“ říká Zábranský. Vadí mu i to, že autoři projektu před pěti lety slibovali, že na vlak nebudou chtít ani korunu z veřejných peněz. „Ve skutečnosti se na veřejné zdroje přisáli a dojí je po milionech,“ dodává
