- Drogy a zákon
Autor v článku představuje první dochovanou právní normu, která se ve svém obsahu zabývala návykovými látkami – alkoholem. Předkládá ji pouze s odkazem na historické souvislosti bez toho, aby tuto skutečnost jakkoliv komentoval.
Zcela prvním dochovaným nařízením panovníka jsou patrně Výsady Boleslavovy[1], které byly určeny biskupu Vojtěchovi a dávaly mu pravomoc v manželských otázkách, stavět kostely a vybírat desátky. V první polovině 11. století byla rozhodujícím vývojovým činitelem církev, která se naléhavě domáhala toho, aby stát svými orgány prosazoval křesťanské mravní zásady a aby jejich nedodržování, resp. přestupování, trestal. Výrazem toho jsou Dekreta Břetislavova[2] z roku 1039[3]; obsahově patrně určená na požadavky biskupa Vojtěcha z konce století předcházejícího. Na základě nich a ještě dalších, drobnějších zákonů pozdějších českých knížat se začalo přísně zakročovat proti „pohanství“. Delikty přísně úředně trestanými se staly zbytky a přežitky starých předkřesťanských věr, pověr a kouzelnických praktik. Delikty zakládalo zanedbání církevních představ a předpisů o manželství, o pohlavním životě, o svěcení nedělí a svátků, o pohřbívání na posvěcených hřbitovech apod. Případnými tresty byly např. prodej do otroctví za hranice, vyhnání ze země, mrskání, peněžité pokuty a jiné. O potrestání rozhodoval kníže a jeho úředníci. Trestní iniciativa náležela v těchto věcech kněžím, kterým tak připadla úloha veřejných žalobců. Obsah těchto Dekret lze specifikovat na 8 samostatných skupin:1) Manželství se mělo řídit kanonickým právem (řádem) a to pouze v monogamním rozsahu. Manželské svazky měly být napříště uzavírány před církví; tedy zavedení monogamie a církevní forma sňatku.
2) V případě manželského rozkolu ten, který se odmítal do manželství vrátit měl být veden jako „narušitel“ manželství a měl opustit stát; tedy zákaz rozvodů.
3) Stejným trestem měly být potrestány dívky, vdovy a cizoložnice, které porodily nemanželské děti; zákaz smilstev.
4) V případě, že muži dostatečným způsobem neupevňovali manželský vztah anebo dokonce použili na ženu (manželku) fyzického násilí měl být nařízen soud a v případě potvrzení viny musel muž zaplatit knížeti pokutu. Podobným způsobem mělo být postupováno s těmi, kteří byli podezřelí ze zabití – v případě,že se odmítali přiznat, přicházelo v úvahu použití ordálu železem a/nebo vodou[4]; stíhání vražd z úřední povinnosti.
5) Kdo zřídil anebo za úplatu převzal krčmu, která byla zdrojem „špatností“ – krádeží, vražd, cizoložstva a dalších byl veden do středu tržiště, kde byl zmrskán. „Pijáci“, kteří byli postiženi v krčmě byli uvězněni na tak dlouho, dokud nesložili 300 denárů pro knížecí komoru.
6) Volné postavení nedělí – bez konání trhů a bez povinnosti práce. V případě nedodržení opět hrozila pokuta ve výši 300 denárů; tedy povinnost svěcení nedělí a svátků pod hrozbou sankce/pokuty.
7) Povinnost pohřbívání na křesťanských hřbitovech, pod hrozbou stejně vysoké pokuty jako v předchozím bodě; tedy sankce za pohřby mrtvých mimo křesťanské hřbitovy.
V Dekretech Břetislavových se poprvé setkáme s zákonnou formou, která upravuje návykové látky. Jedná se o páté nařízení: „Za páté, krčmu, která jest kořen všech špatností, kdo zřídí nebo kdo zřízenou za plat převezme: krčmář, jestliže bude postižen, ať je veden do středu tržiště, přivázán ke sloupu a mrskám pruty, jak dlouho by biřic chtěl, avšak jeho věci ať nezabírá fiskus a ať nepropadají komoře knížecí, nýbrž ať jsou pod zemí pohřbeny, aby se nikdo neposkvrnil napitím tak hodným zavržení. Pijáci pak, jestliže budou postiženi v krčmě, ať nevyjdou z vězení, dokud nesloží 300 denárů pro knížecí komoru.“
[1] Boleslav II. Pobožný, narozen 932 a zemřel 999; český kníže z rodu Přemyslovců.
[2] Soubor právních předpisů, které v roce 1039 nad hrobem biskupa Vojtěcha v polském Hnězdně vyhlásil český kníže Břetislav I.; jedná se nejstarší českou právní památku a významný historický pramen, který poskytuje informace o raně středověké společnosti, dosud jen částečně christianizované. Dekreta směřovala k tomu, aby v zemi zmizely všechny pohanské zvyky, které se mezi křesťanským obyvatelstvem udržely z pohanských dob.
[3] Blíže viz příloha č. 1
[4] První odkaz na možnost použití ordálu v historii.
Evropská unie. Evropský sociální fond.
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti.
© Centrum adiktologie 2006-2009. info@adiktologie.cz