Leiden, Nizozemí: Podle dat z klinického kontrolovaného pokusu je vaporizace „bezpečným a efektivním“ způsobem užívání kanabinoidů pro pacienty, kteří chtějí dosáhnout rychlý nástup účinku, jež se dosahuje inhalací, zároveň se ale chtějí vyhnout rizikům pro dýchací systém, které způsobuje kouření. Výsledky studie byly zveřejněny ve vědeckém časopise Journal of Pharmaceutical science.
Studie na zvířatech, provedená výzkumníky Torontské university, objevila pravděpodobný mechanismus, jímž užívání pervitinu poškozuje mozek: amfetamin a jeho deriváty jsou přeměněny na volné radikály, které pak způsobují neurodegenerativní poškození mozkové tkáně.
USA a další státy světa zaznamenávají nárůst užívání syntetické drogy metamfetaminu, která je u nás známa jako pervitin. Následující článek je příkladem toho, jak se ve světě vytváří hysterie kolem užívání jedné drogy, jež je v prohlášeních jistého kalifornského neurologa portrétována jako látka, jež může díky svému šíření ve světě vést k nárůstu násilné trestné činnosti. K tomu autor tohoto tvrzení dospěl na základě skutečnosti, že v Los Angeles bylo mezi uvězněnými cca 40 % uživatelů metamfetaminu. Není však jasné, pro jaké trestné činy byly tyto osoby uvězněny, zda pro násilnou trestnou činnost či pro držení drog, za což je v USA vězněno mnoho jejich uživatelů převážně z nejchudších a "barevných" vrstev obyvatelstva. Tento komentář nechce bagatelizovat rizika, jež může užívání pervitinu pro jejich uživatele, jejich blízké a širší sociální okolí mít a bohužel v tisících případů v ČR má. Chce jenom ilustrovat, jak se rodí přehnaná panika kolem drog a jejich užívání. Komentáře protagonistů níže uvedeného článku totiž vzbuzují dojem, že se na svět nezadržitelně řítí vlna násilí, vyvolaného drogou. Výzkumy však naznačují, že se násilného chování pod vlivem drog dopouštějí především agresivní lidé, násilí tedy není pouhým produktem farmakologických účinků metamfetaminu, jak je naznačováno v článku.
Zde přinášíme předklad článku z pera zahraničního zpravodaje BBC, který v 90. letech minulého století často pobýval v Kolumbii a Peru - v zemích, jež produkovaly největším množství kokainu. Na základě autentických zkušeností autor upozorňuje na to, jak dotační politika podporující zemědělce z USA a Evropské unie znemožňuje jihoamerickým zemědělcům pěstovat jiné rostliny než koku, jež se používá pro výrobu kokainu. V závěru nabízí nápad skupiny odborníků na drogovu politiku Senlis Council, kteří přišli s myšlenkou, jak využít současnou obrovskou produkci afghánského opia a heroinu, který působí ve světě tolik problémů, k pokrytí výroby léků na tišení bolesti (analgetik) pro rozvojové země, které se potýkají s jejich nedostatkem. Zdá se však, že tato myšlenka neprojde, protože by patrně problém výroby a užívání heroinu zcela neeliminovala a jak se v podobných případech stává, úředníci a politici raději budou hledat tisíce důvodů, proč ji nelze uskutečnit, než aby hledali způsoby, jak ji zrealizovat a připravit dealery drog o obrovský zdroj opia.
Německá vláda v úterý 2. května oznámila, že vzhledem k úspěchu pilotních projektů heroinové udržovací léčby bude tato léčebná modalita rozšířena po celé zemi tak, aby pokryla 1000 – 1500 závislých. To je jen nepatrná část z odhadovaných 120 000 německých uživatelů heroinu – a zhruba dvojnásobek počtu pacientů, kteří byli součástí pilotních programů.
Vězni, kteří jsou pacienty metadonové léčby alespoň 8 měsíců nebo déle, mají mnohem menší pravděpodobnost návratu do vězení, než uživatelé heroinu bez jakékoliv léčby. Na podkladě čtyřleté studie 400 uživatelů heroinu ve vězeních Nového Jižního Walesu to zjistili australští výzkumníci. Toto zjištění je přimělo začít naléhat na rozšíření metadonových programů v australských vězeních. Uvádějí, že rozšíření programů a zvýšení počtu pacientů by významně ušetřilo peníze daňových poplatníků.
Překlad tohoto článku ze San Francisco Chronicle je názorným příkladem toho, jak mohou média díky zjednodušeným postupům a ukvapeným závěrům s patrným cílem napsat pro své čtenáře poutavou "story" nastartovat "morální paniku". Čtenář může po přečtení článku nabýt dojmu, že u nás pěstuje a kouří marihuanu prakticky každý. Kdyby si článek přečetli dlouholetí zastánci "boje proti drogám" v ČR, ihned se budou cítit na koni a začnou volat pro zpřísnění represe vůči uživatelům drog jako je tomu v Americe. A to i přesto, že tam jsou počty uživatelů drog v přepočtu na počet obyvatel mnohem vyšší než kdekoli v Evropě včetně naší země. To ale autor článku zapomněl uvést. Průměrný Američan, který zpravidla ani nemá potuchy, kde naše republika leží, se spokojeně utvrdí v názoru, že stejně musíme být nějaká "banánová" republika, když u nás začala léčebná centra pro uživatele návykových látek vznikat až po roce 2000. Ve skutečnosti však některá z nich pracují s uživateli návykových látek již desítky let a většina z nově vzniklých nezdravotnických zařízení, která se práci s uživateli návykových látek věnují, pracuje nejméně 10 let. Reportér po rozhovoru s jedním terapeutem uvádí "pracovní kategorizaci" kuřáků marihuany, kterou používají pracovníci programu ve své každodenní práci jako celospolečensky užívanou klasifikaci. Do "story" se prostě některá "suchá" fakta příliš nehodí.
Po pádu Talibánu se produkce opia a heroinu v Afghánistánu prudce zvýšila. Droga je do Evropy pašována po několika cestách, z nichž pro pašeráky nejatraktivnější je tzv. severní cesta, jež vede přes země bývalého Sovětského svazu a Polsko do Německa. Zejména v severní části Německa se čistota heroinu výrazně zvýšila a jeho pouliční ceny klesly až na 3 Eura za jednu dávku. Tato skutečnost představuje riziko pro nový boom užívání heroinu v Evropě včetně České republiky, s obrovským nárůstem užívání heroinu a jeho nepříznivých důsledků - zejména šíření HIV/AIDS mezi injekčními uživateli heroinu - se potýkají i země, které leží na tzv. severní cestě - zejména Tádžikistán a Rusko, které na podobné problémy nebyly připraveny.
Hlasováním o Afghánistánu, o zemi, která v současné době patří mezi největší světové producenty heroinu, připravil Evropský parlament půdu pro přijímání nových a zřejmě účinnějších opatření pro snižování nabídky ilegálních drog na černém trhu ve světě, než jsou dosavadní strategie ve stylu neúspěšné "války proti drogám" dlouhodobě prosazované zejména USA.
