Monografie

20.09.2015

Programy a intervence školské prevence rizikového chování v praxi

Zveřejnil: Mgr. Jaroslav Šejvl | Poslední úprava: 20.09.2015

Článek podává informaci a nabízí ke stažení třetí díl odborné tetralogie zaměřené na prevenci rizikového chování ve školství, která vyšla v rámci projektu VYNSPI II., realizovaného Klinikou adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze ve spolupráci s partnery: Magdalénou, o.p.s., Whitel Light I., P centrum Olomouc a PPP Brno. Publikace byla vydána díky podpoře projektu Implementace a evaluace minimálního preventivního programu, systémových nástrojů ve vzdělávání a vytvoření sběrného systému v oblasti prevence rizikového chování pro pracovníky škol, školských zařízení na celostátní úrovni (ESF OPVK č. CZ.1.07/1.1.00/530017).

Citace

Miovský, M., Aujezká, A., Burešová, I., Čablová, L., Červenková, E., Jírová Exnerová, M. et al. (2015). Programy a intervence školské prevence rizikového chování v praxi (2nd ed.). Praha: Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze v Nakladatelství Lidové noviny.

Klíčová slova

rizikové chování - školská prevence - prevence a intervence - minimální preventivní program - bezpečná škola

Abstrakt

Publikace reprezentuje současný stav vývoje prevenitivní praxe základních škol v oblasti rizikového chování dětí a mládeže. Je součástí publikační tetralogie zabývající se současnou teorií i praxí prevence rizikového chování a kvalitou a efektivitou preventivních programů a intervencí. Publikace je rozdělena do celkem tří samostatných částí, které na sebe úzce navazují. První část představuje původní koncept tzv. Minimálního preventivního programu (MPP), tedy doporučeného minimálního kurikula všeobecné prevence pro děti základních škol. Jeho cílem na navrhnout obecný/modelový rámec pro školní preventivní programy, tedy definovat jeho prostřednictvím základní představu o tom, co by měl komplexní a dlouhodobý preventivní program splňovat a být přitom v souladu se školním vzdělávacím programem (vycházejícím z  rámcového vzdělávacího programu). Publikace obsahuje modelovou strukturu a rozsah MPP jako variantu komplexního dlouhodobého programu pro základní školy (6–15 let), zaměřeného (A) na výchovu žáků ke zdravému životnímu stylu, (B) na jejich osobnostní a sociální rozvoj a rozvoj jejich sociálně komunikativních dovedností, a konečně (B) na komponenty specificky zaměřených na jednotlivé formy rizikového chování. Obecně by tedy v této logice měl MPP mít min. 3 části/komponenty, vytvářející nedělitelný celek vzájemně dobře provázaných programů a intervencí: soubor pravidel pro zvýšení bezpečnosti dětí ve škole a na školních akcích, programy pro rozvoj dovedností pro život (tzv. life-skills) skládající se z programů zaměřených na rozvoj sociálních dovedností (social-skills) a dovedností sebeovlivnění (self-management), a konečně programy specificky zacílené na jednotlivé formy rizikového chování. Celkově tak předpokládáme rozsah MPP přibližně v součtu 86 hodin napříč celou základní školou od první do deváté třídy (tedy přibližně od 6 do 15 let). Zpracovaný návrh MPP pro ZŠ formuluje pouze doporučený rozsah, strukturu a výstupní znalosti, dovednosti a způsobilosti (kompetence). Nemá být chápán jako dogma a jediný možný model MPP. Naopak jde pouze o jeden z možných návrhů obecného schématu (kostry), podle kterého by bylo možné z různých typů konkrétních programů a intervencí (zajišťovaných např. různými poskytovateli) sestavit výslednou, na míru škole odpovídající podobu, a propojit tak všechny preventivní komponenty realizované na úrovni ZŠ do jednoho celku. Předložený návrh tak má mít orientační funkci a být vodítkem, jakým způsobem sestavit odpovídající MPP na míru potřebám a možnostem konkrétní školy. Navržená struktura a rozsah MPP jsou založeny na podpoře vlastní aktivity žáků, pestrosti forem preventivní práce se žáky, zapojení celého pedagogického sboru školy a spolupráci se zákonnými zástupci žáků školy. Druhá část publikace pak prostřednictvím příkladů dobré praxe představuje programy a intervence, z nichž je možné kurikulum MPP vytvořit, tedy dát navržené struktuře obsah a to s možností variabilního sestavení kurikula dle možností a potřeb školy a jejích dětí. Princip „puzzle“, který zde byl využit, má pomoci při sestavování i případné obměněně kurikula MPP, neboť potřeby dětí i školy se v čase vyvíjejí a mění a MPP jim v tomto smyslu musí být striktně průběžně přizpůsobován. Třetí část publikace pak naznačuje, jak navžené kurikulum doplnit o programy a intervence na úrovni selektivní a indikované prevence a rexlektovat tak adekvátně potřeby více vulnerabilních skupin nebo jednotlivců. Původní koncept jako celek prošel v této podobě v České republikace přibližně patnáctiletým vývojem (2000-2015) a je výsledkem spolupráce několika univerzit, preventivních organizací, stovek škol a úřadů státní správy a samosprávy. Je nyní kromě dalšího vývoje připraven jak k praktické aplikací (odehrávající se v současnosti již na několika stovkách českých škol), také k výzkumnému ověření.

Publikace byla vydána díky podpoře projektu Implementace a evaluace minimálního preventivního programu, systémových nástrojů ve vzdělávání a vytvoření sběrného systému v oblasti prevence rizikového chování pro pracovníky škol, školských zařízení na celostátní úrovni (ESF OPVK č. CZ.1.07/1.1.00/530017).

 


Nahoru
Programy a intervence školské prevence rizikového chování v praxi Ilustrační foto

  • Sdílet článek
  • Sdílet