Nepřehlédněte!

01.12.2007

Jaroslav Skála dokončil maraton

Zveřejnil: | Poslední úprava: 01.12.2007

29.11.2007 Lidové noviny str. 9 Horizont, PETR POPOV, Všeobecná fakultní nemocnice

Lékař, bojovník proti alkoholismu a zakladatel první záchytné stanice, zemřel v pondělí ve věku 91 let

Jaroslav Skála se narodil 25. května 1916. Zvláštní symboliku lze spatřovat ve skutečnosti, že tento zakladatel české alkohologie se narodil ve městě piva – v Plzni. Možná to je jedním z důvodů, proč se o Skálovi (zejména mezi jeho pacienty) tradovalo, že měl sám problémy s alkoholem. Představa muže holdujícího nezřízeně plzeňskému pivu byla patrně pro řadu lidí stejně přitažlivou fantazií jako pro jiné představa přísného askety.

Sportovec...

Osobně jsem přesvědčen, že Jaroslava Skálu je možno objektivně hodnotit jako člověka vášnivého, nadměrná konzumace alkoholu, ani jiných návykových látek však mezi jeho vášně nepatřila. Některé z jeho skutečných vášní patrně u něj v průběhu života měly až charakter „nadměrného užívání“ (práce, cestování a sport, zejména běh), nikdy však nedosáhly stupně závislosti. Naopak, v přeneseném významu lze říci, že to, oč (v případě alkoholu) marně usilovaly celé generace jeho pacientů, se Skálovi (v případě jeho „vášní“) podařilo: učinil z nich „zdraví prospěšné návyky“ a naučil se jejich „kontrolovanému užívání“. Ve dvanácti letech vstoupil do tělocvičné jednoty Sokol, jíž zůstal věrný celoživotně. V šestnácti letech cvičil na Strahově na všesokolském sletu, počínaje rokem 1932 se zúčastnil (do roku 1948 aktivně) všech sletů a spartakiád. V mládí se aktivně věnoval různým sportovním odvětvím, nejvíce lehké atletice a cyklistice, s kamarády i sám projel na kole velký kus Evropy. Velice litoval toho, že nikdy nedokončil celý maratonský běh, i když se o to pokoušel. Jeho lékařská kariéra však byla takovým „během na dlouhou trať“, maratonem sui generis. Celý svůj profesionální život totiž věnoval jedné disciplíně – léčbě závislostí – a podobně jako řecký posel Feidipidés tuto „disciplínu“ absolvoval jako první.

...alkoholog...

Po maturitě na gymnáziu v roce 1935 začal studovat lékařskou fakultu v Praze. Současně se přihlásil také ke studiu na Institutu tělesné výchovy a sportu, který úspěšně absolvoval v roce 1939. Když po okupaci republiky nacisté uzavřeli české vysoké školy, studoval krátce v Königsbergu a poté nastoupil jako profesor tělocviku na reálce v Plzni. Lékařskou fakultu dokončil po osvobození republiky. Promoval v roce 1946. Nastoupil na pražskou psychiatrickou kliniku profesora Myslivečka a stal se posléze lékařem s nejdelším nepřetržitým působením na této klinice v poválečném období. Od nástupu na kliniku v srpnu roku 1946, včetně dalšího působení na jejím protialkoholním oddělení v Apolináři, až do odchodu do důchodu v roce 1982 tak zde byl činný 36 let. Krátce po nástupu na psychiatrickou kliniku v srpnu 1946 došlo k události, která měla rozhodující význam pro další vývoj Skálovy profesionální dráhy. Profesor Hořejší mu nabídl, aby se v Bruselu v září téhož roku zúčastnil první poválečné konference o alkoholismu. Skálu problém alkoholismu zaujal a po návratu z konference začal hledat novinky v odborné literatuře a s kolegy diskutoval o možnosti aplikace nových metod léčby alkoholismu. Výsledkem jejich diskusí bylo krátce na to (v roce 1947) zahájení averzivní léčby emetinem. 5. února 1948 Skála založil pro pacienty a absolventy odvykací léčby svépomocný KLUS (Klub Lidí, Usilujících o Střízlivost), inspirovaný myšlenkami amerických Anonymních Alkoholiků. K založení protialkoholního oddělení „U Apolináře“ došlo 7. září 1948, kdy do budovy, sousedící s kostelem sv. Apolináře, přišel doktor Jaroslav Skála spolu s několika pacienty-alkoholiky z psychiatrické kliniky. Pacienti si přinesli postele a Skálovi psací stůl, aby mohl začít ordinovat (první den na zahradě). Takto nenápadně, v několika málo místnostech, zahájilo činnost protialkoholní oddělení, které se posléze stalo centrem vzniku a vývoje celého nového oboru medicíny u nás. V následujících letech Skála se spolupracovníky postupně vypracoval komplexní léčebný program, režim a systém doléčování, který se stal vzorem u nás i v zahraničí. Některé prvky programu byly zcela unikátní. Tak například v roce 1951 inicioval Skála zřízení protialkoholní záchytné stanice, která v podobě zdravotnické instituce byla prvním zařízením svého druhu na světě. V rámci léčby věnoval Skála vždy velký prostor pohybovým aktivitám, které propagoval vlastním příkladem. Svoje aktivity v oblasti prevence a léčby závislostí na alkoholu neomezil Skála jen na Apolinář. Stál i u zrodu moderní adiktologie – oboru, který se zabývá výzkumem, prevencí a léčbou závislostí na psychoaktivních látkách a jiných škodlivých návyků. Výčet jeho odborných adiktologických aktivit by byl velmi rozsáhlý, mj. je autorem více než sto čtyřiceti vědeckých prací.

...psychoterapeut

Ačkoli Skála označoval alkohologii za svoji profesi a psychoterapii za svoje hobby, během jeho činnosti v Apolináři se psychoterapie stávala stále významnější a posléze podstatnou složkou terapeutického programu. V letech 1968–1997 založil či spoluzaložil celkem 20 sebezkušenostních výcvikových komunit. Od roku 1953 pracoval v psychoterapeutické sekci Psychiatrické společnosti, jejím vedením byl pověřen v roce 1982. Podílel se na vytvoření samostatné Společnosti pro psychoterapii a rodinnou terapii a vedl ji do roku 1994. Činnost docenta Skály byla oceněna celou řadou odborných i společenských poct; v roce 2002 udělil prezident Havel docentu Skálovi za vynikající vědecké výsledky Medaili za zásluhy II. stupně. Ve své autobiografii Lékařův maraton Skála píše: „Lze tvrdit, že práce na osobnosti a jejím rozvoji se může stát fascinujícím sportem pro každého.“ Lze tvrdit, že Jaroslavu Skálovi se to podařilo. Po dlouhém a náročném běhu životem svůj maraton 25. listopadu dokončil. Poslední rozloučení s Jaroslavem Skálou proběhne v pondělí 3. 12. od 11 hodin v kostele sv. Apolináře. Bohoslužbu slova bude sloužit pater Tomáš Halík, který pracoval na protialkoholním oddělení v Apolináři jako psycholog.

***

Jaroslav Skála

Český lékař psychiatr (25. 5. 1916–26. 11. 2007) vystudoval kromě lékařství i Institut tělesné výchovy a sportu. V roce 1948 založil protialkoholní oddělení VFN u Apolináře v Praze, které vedl až do svého odchodu do důchodu v r. 1982. Vypracoval komplexní léčebný program závislostí, v roce 1951 inicioval založení záchytné stanice, první svého druhu na světě.

O autorovi| PETR POPOV, Autor je primářem Apolináře – Oddělení léčby závislostí VFN v Praze a předsedou Společnosti pro návykové nemoci ČLS J. E. Purkyně 


Nahoru
*/ ?> Jaroslav Skála dokončil maraton Ilustrační foto

  • Sdílet článek
  • Sdílet