Výzkumné projekty

19.10.2009

Převod a standardizace psychodiagnostické metody Substance Use Risk Profile Scale (SURPS) a tvorba norem u Osobnostního dotazníku pro mládež (HSPQ) - výsledky

Zveřejnil: | Poslední úprava: 19.10.2009

V roce 2008 byla započata realizace výzkumné studie zaměřené na převod a standardizaci psychodiagnostické metody Substance Use Risk Profile Scale (SURPS) a tvorbu populačních norem u Osobnostního dotazníku pro mládež (HSPQ). V přípravné fázi, která se uskutečnila v měsících lednu až září roku 2008, se realizační tým zabýval jazykovým překladem screeningové metody SURPS, stanovením výběrového souboru a přípravou testové baterie. Během školního roku 2008/2009 (září–červen) byly kontaktovány náhodně vybrané školy a byla provedena administrace testové baterie, která se skládala z již uvedených dvou diagnostických metod a dále z otázek na sociodemografické proměnné a na lateralitu. Převod dat a informací z testových baterií probíhal kontinuálně se samotnou administrací a byl dokončen na konci srpna 2009, přičemž v rámci tohoto převodu došlo k čistění datových souborů a jejich doplnění o další proměnné.

V rámci studie bylo osloveno 148 základní škol (ZŠ, ZUŠ, víceletá gymnázia a ZŠP), z čehož 83 škol (56,08 %) souhlasilo se spoluprací na této studii. Ze základního souboru, který je tvořen 2 618 školami, se jedná o 3,17 %. Nejpozitivnější reakci na žádost o spolupráci projevily školy v Jihomoravském a Ústeckém kraji, obrácenou tendenci jsme zaregistrovali v Libereckém kraji. Základní soubor tvoří cca 400 tisíc dívek a chlapců, kteří navštěvují druhý stupeň základního vzdělávání. Celkem byla administrace provedena v 328 třídách, které navštěvovalo 6 877 žáků, přičemž samotné administrace se zúčastnilo 5 476 žáků druhého stupně základního vzdělání. Podle typu škol bylo 75,38 % žáků z běžných základních škol, 20,07 % žáků z gymnázií a něco přes 2 % ze základních uměleckých škol, stejně jako ze základních škol praktických.

Pro analýzu k dotazníku SURPS lze využít 5 080 vyplněných archů. Několik desítek kusů bylo z analýzy vyřazeno z těchto důvodů – dva a více odpovědí u jednoho tvrzení nebo naopak chybějící odpověď. Tato screeningová metoda měří 4 základní dimenze: a) skleslost (M = 14,08; Md = 14; min. = 7; max. = 28); b) úzkostnost (M = 11,75; Md = 12; min. = 5; max. = 20); c) impulzivita (M = 13,31; Md = 13; min. = 5; max. = 20); d) vyhledávání zážitků (M = 16,25; Md = 16; min. = 6; max. = 24). V dimenzi skleslost můžeme pozorovat zvýšení průměru hrubého skóru v souvislosti s věkem (11letí – 13,70; 15letí – 14,24), nejvyššího hrubého skóru dosáhli žáci základních uměleckých škol. U druhé dimenze, tedy dimenze úzkostnosti, je vývoj v rámci věkových kohort velmi pozvolný (11letí – 11,97; 15letí – 11,46), ale rozdíl mezi průměrem všech dětí v ČR (11,75) a průměrem dětí, které navštěvují základní školy praktické (12,59) je necelý jeden bod hrubého skóru. Dimenze impulzivity nevykazuje žádný vývoj, přičemž nejnižší hodnoty dosáhli žáci základních praktických škol (12,98) a nejvyšší žáci základních uměleckých škol (13,53). V poslední měřené dimenzi je vývoj ve věkových kohortách nejvíce znatelný. Žáci ve věku 11 let dosáhli v dimenzi vyhledávání zážitků průměrně 15,21 bodů, přičemž žáci ve věku 15 let měli skór o více než 1,7 bodu vyšší. Při pohledu na typ školy se průměrné hodnoty pohybovaly v rozmezí 16,02 až 16,32 hrubého bodu. Podíváme-li se na vztah laterality a sledovaných faktorů, zjistíme dva zajímavé údaje. Žáci píšící levou rukou jsou o více než 1,4 bodu úzkostnější než praváci. Opačný trend můžeme vidět u dimenze vyhledávání zážitků, kde leváci dosahují o 1 bod méně.

Použitelný záznamový arch k Osobnostnímu dotazníku pro mládež odevzdalo 3568 dětí ve věku 11 až 17 let, přičemž formu A vyplnilo 1931 respondentů a formu B o něco méně, konkrétně 1637 respondentů. Při porovnání obou forem zjišťujeme odlišný vývoj mezi pohlavím u dimenzí nadšenost/sklíčenost a individuální zdrženlivost / družná aktivnost, ostatní dimenze mají stejné rozložení v obou formách (citová stálost: a) chlapci 10,02, b) dívky 8,09; citová nestálost: a) chlapci 10,67; b) dívky 9,30).

Faktor A – bezprostřednost vs. uzavřenost – chlapci dosahují nižšího hrubého skóru o cca 1,6 až 2,5 bodu. Z tohoto důvodu je můžeme vnímat jako jedince, kteří jednají po svém a s odstupem. Ve větší míře se u nich objevuje patologické chování (krádeže, šikana atd.) Dívky jsou naopak více ochotné ke spolupráci, pozorné k lidem, důvěřivé, srdečné a dobromyslné.

Faktor B – vysoká vs. nízká krystalická inteligence – zde můžeme sledovat rozdíl mezi formami HSPQ, přičemž probandi vyplňující formu B dosahovali průměrně o jeden hrubý bod vyššího skóru. Rozdíl mezi chlapci a dívkami je velice nízký, nepřesahuje cca 0,3 hrubého bodu. Z toho vyplývá, že dívky a chlapci mají podobnou míru krystalické inteligence, která je založena na kognitivních procesech získaných v edukačním procesu a na schopnosti je využívat. Čím vyšší hodnota, tím větší obecná duševní schopnost učit se a větší sklon k intelektuálním zájmům.

Faktor C – citová stálost vs. citová nestálost – dívky ve věku 11–17 let dosahují nižších skórů v tomto faktoru a to až o 2 body. Chlapce charakterizujeme jako jedince, kterým nic nebrání vidět věci realisticky a jež jsou schopni přizpůsobit se skutečnosti. Jsou klidnější a umí se více ovládat. Dívky se v tomto věku častěji dostávají do sporů a do problémů s rodiči a kamarády. Můžeme u nich také pozorovat sklon vzdávat se a vyhýbat se zodpovědnosti.

Faktor D – vznětlivost vs. klidnost – v obou formách dosahují chlapci nižšího hrubého skóru, což může poukazovat na rozvážné, trvalé a stoické chování. U dívek pozorujeme nadměrnou čilost, vyšší nároky na svou osobu a okolí a schopnost prosadit se v edukační praxi.

Faktor E – průbojnost vs. poddajnost – v tomto faktoru dosahují chlapci o 1,72 bodu ve formě A a o 0,72 bodu ve formě B vyšších hodnot než dívky. Jak píše Balcar (1986): „Chlapci jsou více sebevědomí, častěji se rozhodují po svém, jsou nelítostní, nepřátelští, svérázní, nepoddajní a mají potřebu neustálého obdivu. Dívky, protože dosáhly nižších hodnot, charakterizujeme jako poddajné, pozorné, diplomatické a více závislé na svém okolí.“

Faktor F – nadšenost vs. sklíčenost – u tohoto faktoru pozorujeme opačnou tendenci ve sledovaných formách HSPQ. Jedinci dosahující vyšších hodnot jsou častěji hovornější, bezstarostnější, veselejší, upřímnější a pohotovější. Žáka s nízkou hodnotou tohoto faktoru lze charakterizovat jako jedince plného obav, mlčenlivého a zahleděného do sebe. Rozdíly mezi dívkami a chlapci jsou v tomto fakturu zanedbatelné a průměrné hodnoty se nachází v druhé polovině škály (polovina 10 bodů).

Faktor G – zodpovědnost vs. svévolnost – chlapci dosáhli v obou administrovaných formách nižších hodnot (u formy A o 0,46 a u formy B o 1,05 bodu). Základními charakteristikami mohou být nestálost, lehkovážnost, samolibost, nespolehlivost a menší schopnost dostávat svým závazkům. Dívky ve škole vnímáme jako více odpovědné, citově ukázněné a svědomité se smyslem pro povinnost.

Faktor H – citová choulostivost vs. citová tvrdost – u tohoto faktoru můžeme pozorovat nejmarkantnější rozdíl mezi skupinou dívek a chlapců. U formy B dosahuje rozdíl 3,42 hrubého bodu a u formy A dokonce až 5 bodů. Dívky charakterizujeme závislým, nejistým a vlídným chováním vůči druhým lidem. Častěji jsou orientované na umělecké činnosti, které vyžadují bohatou představivost. Ve větší míře sledují svůj zdravotní stav a mají sklony k hypochondrii. Citová tvrdost se u chlapců projevuje sociální tvrdostí, nepřístupností až cynismem. Chlapci jsou věcnější, méně se soustředí na své tělo a jejich jednání častěji vychází praktického, logického myšlení.

Faktor J – individualistická zdrženlivost vs. družná aktivnost – jde o druhý faktor, který vykazuje opačnou tendenci u chlapců a dívek ve vztahu k formám HSPQ. Jedinci s nižšími hodnotami se rádi účastní společenských akcí, potřebují pozornost svého okolí a snadněji přijímají obecná měřítka.

Faktor K – úzkostná sebenejistota vs. sebedůvěra – nižších průměrných hodnot v obou formách dosahují chlapci, kteří mohou být vnímáni jako veselejší, houževnatější, klidnější, sebevědomější a nedbalejší. Ve formě B získaly dívky o 1,42 bodu více než chlapci. Můžeme je tedy charakterizovat jako žákyně se silným citem pro povinnost, které jsou náladové, ustrašeně ohleduplné, úzkostné, smutné a hypochondrické.

Faktor L – soběstačnost vs. závislost na druhých – žáci s vyšším skórem jsou častěji nespokojeni se svými rolemi ve skupině, bývají méně oblíbení a nevyhledávají v takové míře sociální kontakt. Na druhou stranu dívky dosáhly nižšího hrubého skóru a lze je tedy vnímat jako družné, konvenční s potřebou společenského uznání.

Faktor M – sebevláda vs. nedostatek sebevlády – v obou formách HSPQ vidíme minimální rozdíl mezi žáky a žákyněmi druhého stupně základních škol. Jen pro orientaci uvádíme základní charakteristiky této škály. Jedinci s vysokým hrubým skórem často ve skupině získávají roli vůdce, umí se ovládat, berou ohled na druhé a snaží se dosáhnout úspěchu. Na opačném pólu se nacházejí adolescenti, kteří jsou nevychovaní, narcisticky odmítají společenské požadavky a často se u nich objevuje patologické jednání.

Faktor N – vysoké pudové napětí vs. nízké pudové napětí – rozdíl mezi chlapci a dívkami je cca 1,2 bodu. Nižší hodnoty u chlapců mohou poukazovat na sklon jedince vzdávat se, vyhýbat se zodpovědnosti a projevovat se fobicky (charakteristiky pro jednotlivé faktory využity od K. Balcara, 1986).

V nejbližších měsících dojde ke statistickým analýzám sloužícím jako podklad pro tvorbu populačních norem, k hledání vzájemných vztahů mezi jednotlivými proměnnými a v neposlední řadě k vytvoření příruček a písemných prací vztahujících se k tomuto projektu.

 

 

Projekt je financován Finančními mechanismy EHP a Norska a státním rozpočtem České republiky prostřednictvím Fondu pro podporu výzkumu (číslo subprojektu: A/CZ0046/1/0006) a Interním grantem SV, Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci (číslo projektu: 91210012).

 

 

Literatura k tématu:

Svoboda, M. (1999). Psychologická diagnostika dospělých. Praha: Portál.

MŠMT, Metodický pokyn k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních (č.j.:20006/2007-51).

Balcar, K. (1986). Osobnostní dotazník pro mládež – příručka (II. propracované vydání). Bratislava: Psychodiagnostické a didaktické testy.

MŠMT, Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních.

Conrod, P.J., Woicik, P. (2002). Validation of a four-factor model of personality risk for substance abuse and examination of a biref instrument for assessing personality risk. Addiction Biology, 7, 329-346.

Dolejš, M. (2008). Analýza potřeb školních metodiků prevence a porovnání osobnostních charakteristik pedagogů v Olomouckém kraji. Olomouc: Univerzita Palackého.

Dolejš, M., Miovský, M., Řehan, V. (2009). Analýza dat k výzkumné studii „Převod a standardizace psychodiagnostické metody Substance Use Risk Profile Scale (SURPS) a tvorba norem u Osobnostního dotazníku pro mládež (HSPQ)“. Závěrečná zpráva pro zúčastněné školy. Olomouc.

Conrod, P.J., Comeau, N., Stewart, S.H., Maclean, M., Woicik, P. (2002). Evaluation of the psychometric properties of a brief schale for assessing personality risk Sbstance abuse in adolescents: The Substance Use Risk Profile Scale (SURPC) applied to adolescent samples. Presented at the 34th Banff Conference on Behavioural Science: Adolescent Substance Abuse: Innovative Approaches to Prevention and Treatment, Banff, Alberta, Canada.

 


Nahoru
*/ ?> Převod a standardizace psychodiagnostické metody Substance Use Risk Profile Scale (SURPS) a tvorba norem u Osobnostního dotazníku pro mládež (HSPQ) - výsledky Ilustrační foto

  • Sdílet článek
  • Sdílet