Výzkumné projekty

12.11.2009

Metodika indikované primární prevence PREVenture – základní informace

Zveřejnil: | Poslední úprava: 12.11.2009

PREVenture je velmi zajímavým projektem v oblasti indikované primární prevence užívání návykových látek postaveným na principu krátké intervence odpovídající specifickým rizikovým osobnostním rysům. Samotné intervenci předchází screeningové šetření mezi žáky či studenty na čtyři rizikové faktory vzhledem k užívání návykových látek pomocí metody Substance Use Risk Profile Scale (SURPS). Cílovou skupinou pro tuto preventivní metodu jsou žáci a studenti cca od 14 do 17 let (tj. cca 8. st. ZŠ až 2. stupeň SŠ).

Metodika vznikla a je dále rozvíjena díky týmům kolem Dr. Patricie J. Conrod z National Addictions Centre, Institute of Psychiatry, London, UK a Dr. Sherry H. Stewart z Department of Psychology, Dalhousie University, Halifax, NS, Canada . Mezi její hlavní přednosti patří fakt, že je dnes již více než dvanáctiletým výzkumem podložená (Conrod, Castellanos, Mackie, 2008; Conrod, Stewart, Comeau, & Maclean, 2006; Castellanos‌ and Conrod‌, 2006). Výzkum efektivity těchto intervencí prokázal mimo jiné například snížení problémového pití, vyšší procento abstinence po 6 a 12 měsících oproti kontrolní skupině atp. Metodika PREVenture má též potenciál k adaptaci pro minority i pro jiné rizikové chování mimo užívání drog. Například v Kanadě byl úspěšně adaptován pro minoritu původních obyvatel Kanady, tzv. First Nation, konkrétně šlo o komunitu Mi’kmaq (Mushquash, Comeau, McLeod and Stewart, 2009).

Podíváme-li se na metodiku podrobněji, jde o krátkou intervenci, tj. 2x 90 minut nebo 4x 45 minut pro každý z rizikových faktorů. Skládá se z Metodického manuálu pro lektora (facilitátora), Ilustrovaných barevných sešitů pro studenty (34 stran) a samozřejmě je podmínkou zavedení do praxe i systém školení lektorů (facilitátorů). Jak již bylo řečeno, PREVenture je na osobnostní faktory zaměřená intervence, které je nabídnuta těm jedincům, kteří na dané škále SURPS skórují výše (např. 1 SD nad průměrem).  Čtyři škály odpovídají čtyřem sešitům: Úzkostnost (Anxiety sensitivity), Vyhledávání, vzrušení a zážitků (Sensation seeking), Negativní myšlení (Hopelessness) a Impulzivita (Impulsivity). PREVenture využívá KBT techniky, prvky motivačních rozhovorů a edukaci. Využívá se dílčích technik jako například dekatastrofizace a vystavování (Barlow & Craske, 1988), práce s automatickými negativními myšlenkami (Beck & Young, 1985), metody “zastav se”, “soustřeď se ”, “vyber si” (Kendall & Braswell, 1985) či práce s nudou a potřebou stimulace. Uvedeme zde pro ilustraci i bližší pohled na jednotlivé rizikové faktory a jejich souvislost s pitím alkoholu.

Vyhledávání vzrušení a zážitků bývá jednoznačně spojováno s nadměrným pitím alkoholu a zároveň se zvýšeným rizikem nežádoucích důsledků jeho konzumace (Conrod, Peterson, & Phil, 1997; Schall, Kemeny, & Maltzman, 1992). Tento rys je charakterizován touhou po intenzivních a nových prožitcích (Zuckerman, 1994). Projevuje se zvýšenou mírou riskování či lehkomyslným chováním, např. nebezpečným řízením motorových vozidel, krádežemi v obchodech, nechráněným sexem a užíváním alkoholu a jiných drog (Arnett, 1994). Konzumace alkoholu je motivována intenzifikací pozitivních emocí (enhancement-motivated drinking) (Cooper et al., 1995). Není prokázáno, že by osoby, které vykazují vysokou míru potřeby vyhledávat vzrušení, byly nutně zároveň impulzivní (Conrod, Phil, Stewart, & Dongier, 2000), byť tyto dva rysy se mohou objevovat současně.

Bylo prokázáno, že mladí lidé zažívající pocit beznaděje, mají sklon k týmž negativním automatickým myšlenkám, které se vyskytují při depresi. Mají tendenci své negativní zážitky paušálně projektovat do situací různé povahy a vztahovat na sebe vinu za vznik nepříznivých situací. Tito lidé své pocity beznaděje často řeší uzavíráním se před světem (vyhýbají se situacím obnášejícím sociální interakci), závislostí (cítí se lépe, jsou-li závislí na druhých) nebo užíváním alkoholu anebo jiných drog, případně kombinací těchto projevů. K pocitům beznaděje či negativnímu myšlení mimo jiné patří pocit neschopnosti, pesimismus, introverze a plachost. I když smutek a negativní myšlení jsou do určité míry normální, pro mnohé dospívající je pesimismus a pocit neschopnosti všudypřítomným prvkem jejich života. Uvádějí, že se velmi často cítí zbyteční a mnoho času tráví o samotě.

 

Impulsivita je osobnostní faktor, jenž se vyznačuje tím, že člověk jedná dříve, než stačí domyslet důsledky svého jednání. Je spojována se zvýšeným rizikem raného nástupu problémů s alkoholem a drogami (Pulkkinen & Pitkänen, 1994). Působí jako samostatný nositel rizika alkoholismu v rodině (Sher, 1993). Impulzivita je charakterizována nedostatečnou schopností oddálení behaviorální reakce v konfrontaci s možností okamžitého „posílení“ (Spoont, 1992). Z důvodu deficitu autoregulace představuje tato veličina individuálního rozdílu rizikový faktor z hlediska zneužívání drog, které jsou zdrojem okamžitého posílení (Pihl & Peterson, 1995). Použijeme-li Cooperovu (1994) klasifikaci motivů k pití alkoholu, pak je konzumace u mladých impulsivních lidí motivována intenzifikací pozitivních emocí (enhancement-motivated drinking) (Conrod, Stewart, Pihl, Cote, Fontaine & Dongier, 2000).

Úzkostnost je osobnostní rys, který bývá spojován se zvýšenou mírou konzumace alkoholu (Stewart, Peterson, & Pihl 1995; Stewart, Zvolensky, & Eifert, 2001a, Conrod, Pihl, & Vassileva, 1998). Specifický strach z tělesných vjemů, úzkost a katastrofické scénáře v podobě somatického onemocnění, ztrapnění se ve společnosti nebo ztráty duševní kontroly (Reiss, Peterson, Gursky, & McNally, 1986). Motivy k pití alkoholu dle Coopera (1994) jsou zvládnutí krizových situací (coping-motivated drinking) (Stewart, Samoluk, & MacDonald, 1999) a přizpůsobení se okolí (conformity-motivated drinking) (Stewart, Zvolensky, & Eifert, 2001b).

Tento text vznikl v rámci projektu, který je financován Finančními mechanismy EHP a Norska a státním rozpočtem České republiky prostřednictvím Fondu pro podporu výzkumu. Číslo subprojektu: A/CZ0046/1/0006.

 

Mgr. Miroslav Charvát, Ph. D.

Katedra psychologie FF UP Olomouc

 

Literatura (výběr):

Arnett, J. (1994). Sensation seeking. A new conceptualization and a new scale. Personality and Individual Differences, 16, 289-296.

Barlow, D. H., & Craske, M. (1998). Mastery of your anxiety and panic. Albany, NY: Graywind.

Castellanos‌, N. and Conrod‌, P. (2006). Brief interventions targeting personality risk factors for adolescent substance misuse reduce depression, panic and risk-taking behaviours. Journal of Mental Health. 15 (6), 645-658.

Comeau, N., Stewart, S. H., & Loba, P. (2001). The relations of trait anxiety, anxiety sensitivity, and sensation seeking to adolescent’ motivation for alcohol, cigarette, and marijuana use. Addictive Behaviors, 26, 803-825.

Conrod, P. J., Peterson, J. B., & Pihl, R. O. (1997). Disinhibited personality and sensitivity to alcohol reinforcements: Independent predictors of drinking behavior. Alcoholism: Clinical and Experimental Research, 21, 1320-1332.

Conrod, P. J., Pihl, R. O., & Vassileva, J. (1998). Differential sensitivity to alcohol reinforcement in groups of men at risk for distinct alcoholism syndromes. Alcoholism: Clinical and Experimental Research, 22, 585-597.

Conrod, P. J., Stewart, S. H., Pihl, R. O., Cote, S. Fontaine, V., & Dongier, M. (2000). Efficacy of brief coping skills interventions that match different personality profiles of female substance abusers. Psychology of Addictive Behaviors, 14, 231-242.

Conrod, P., Stewart, S., Comeau, N., & Maclean, A. (2006). Efficacy of Cognitive–Behavioral Interventions Targeting Personality Risk Factors for Youth Alcohol Misuse. Journal of Clinical Child & Adolescent Psychology, 35(4), 550-563.

Conrod, P.J., Castellanos, N., Mackie, C. (2008). Personality-targeted interventions delay the growth of adolescent drinking and binge drinking. Journal of Child Psychology and Psychiatry. 49(2), 181-190.

Cooper, M. L., (1994). Motivations for alcohol use among adolescents: Development and validation of a four-factor model. Psychological Assessment, 6, 117-128.

Cooper, M. L., Frone, M. R., Russell, M., & Mudar, P. (1995). Drinking to regulate positive and negative emotions: A motivational model of alcohol use. Journal of Personality and Social Psychology, 69, 990-1005.

Kaminer, Y. (1999). Addictive disorders in adolescents. Addictive disorders, 22, 275-287.

Mushquash, Ch. J., Comeau, M. N., McLeod, B. D.  and Stewart, S. H. (2009). A Four-Stage Method for Developing Early Interventions for Alcohol Among Aboriginal Adolescents. International Journal of Mental Health and Addiction.

Reiss, S. R., Peterson, R., Gursky, D., & McNally, R. (1986). Anxiety sensitivity, anxiety frequency and the prediction of fearfulness. Behavior Research and Therapy, 24, 11-8.

Schall, M., Kemeny, A., & Maltzman, I. (1992). Factors associated with alcohol use in university students. Journal of Studies on Alcohol, 53, 122-136.

Stewart, S. H., & Devine, H. (2000). Relations between personality and drinking motives in young students. Personality and Individual Differences, 29, 495-511.

Stewart, S. H., Loughlin, H. L., & Rhyno, E. (2001). An examination of the mediating roles of internal drinking motives in explaining personality domain-drinking behavior relations in young adults. Personality and Individual Differences, 30, 271-286.

Stewart, S. H., Peterson, J. B., & Pihl, R. O. (1995). Anxiety sensitivity and self-reported alcohol consumption rates in university women. Journal of Anxiety Disorders, 9, 283-292.

Stewart, S. H., Samoluk, S. B., & MacDonald, A. B. (1999). Anxiety sensitivity and substance use and abuse. In S. Taylor (Ed.), Anxiety sensitivity: Theory, research and treatment of the fear of anxiety (pp. 287-319). Mahwah, NJ: Erlbaum.

Stewart, S. H., Zvolensky, M. J., & Eifert, G. H. (2001). Negative-reinforcement drinking motives mediate the relation between anxiety sensitivity and increased drinking behavior. Personality and Individual Differences.

Stewart, S. H., Zvolensky, M. J., & Eifert, G. H. (2001). The relations of anxiety sensitivity, experiential avoidance, and alexithymic coping to young adults’ motivations for drinking. Behavior Modification.

Wagner, E. F., Brown, S. A., Monti, P. M., Myers, M. G., & Waldron, H. B. (1999). Innovations in adolescent substance abuse. Alcoholism: Clinical and Experimental Research, 23, 236-249.

Watt, M., Stewart, S., Birch, C., & Bernier, D. (2006). Brief CBT for high anxiety sensitivity decreases drinking problems, relief alcohol outcome expectancies, and conformity drinking motives: Evidence from a randomized controlled trial. Journal of Mental Health, 15(6), 683-695.

Zuckerman, M. (1994). Behavioral expressions and biological bases of sensation seeking. New York: Cambridge University Press.


Nahoru
Metodika indikované primární prevence PREVenture – základní informace Ilustrační foto

  • Sdílet článek
  • Sdílet