Nástroje pro evaluaci

14.09.2012

Evaluační nástroje

Zveřejnil: PhDr. Monika Nevoralová | Poslední úprava: 14.09.2012

Evaluace je prováděna za využití evaluačních nástrojů. Lze tedy říci, že evaluační nástroje jsou nástroje, které slouží k hodnocení.

Evaluační nástroje mohou zahrnovat různé metody sběru dat či výzkumu, např.:

  • pozorování,
  • hodnotící stupnice při pozorování,
  • dotazníky – screeningové i jiné,
  • posuzovací, postojové škály,
  • testy,
  • interview, rozhovory s účastníky,
  • diskuse v rámci ohniskových skupin,
  • zkoumání běžných záznamů,
  • analýza dokumentace,
  • klasifikace/hodnocení žáků,
  • zpětné vazby od účastníků programu,
  • výstupy z interních a externích supervizí,
  • slohové práce na témata, která byla součástí preventivního programu,
  • hospitace vedoucího,
  • sociometrie, monitoring,
  • videonahrávka programu,
  • autoevaluace,
  • SWOT analýza,
  • a další.

Většinou se využívá kombinace více evaluačních nástrojů. Např. při evaluaci procesu či spokojenosti lze současně využít pozorování, rozhovory s účastníky a zpětnovazební dotazníky.

Některé evaluační nástroje (zejména dotazníky) mohou být standardizovány. Standardizace je procesem ověření nástroje. Jejím smyslem je poskytnout informace o tom, jak nástroj správně používat a jak interpretovat výsledky. Standardizace nástroje také umožňuje následné porovnání výsledků s jinými subjekty či např. s celorepublikovým průměrem.

Realizátor si však může vytvořit vlastní modifikaci evaluačních nástrojů. Obecně je lepší využít již existující nástroje (např. škály, záznamové archy o vedení interview atd.), než se snažit vytvářet nové (WHO, 2000).

Reliabilita (spolehlivost, konzistentnost) a validita (platnost) daného nástroje je vyšší tehdy, když se použijí existující nástroje, které již byly odzkoušeny a propracovány, popř. standardizovány. Pokud je evaluační nástroj spolehlivý, měli bychom získat stejné nebo podobné výsledky i při opakovaných měřeních.  Validita se týká toho, do jaké míry evaluační nástroj ve skutečnosti měří to, co měřit má (WHO, 2000).

Volba evaluačního nástroje záleží na tom, jaká je aktuální situace (např. kolik času je k dispozici, co je cílem měření, za jakým účelem se nástroj používá, zda mají pracovníci s daným nástrojem zkušenosti, pro koho budou data důležitá a jakým způsobem apod.) (Úřad vlády ČR, 2009).

Evaluační nástroje lze využít ve všech částech preventivního programu – při plánování (evaluace plánování), přípravě (evaluace přípravy), realizaci (evaluace procesu, spokojenosti) i při hodnocení výsledků (evaluace výsledku).

Ve fázi plánování programu vede využití evaluačního nástroje k získání obrazu o tom, jaká situace panovala před programem, a vytváří tak základ pro postup jeho plánování (např. dotazník mapující výskyt rizikového chování  - na základě daných zjištění naplánování a vytvoření programu).

Ve fázi realizace programu lze evaluačním nástrojem (např. dotazníkem či rozhovorem) hodnotit, zda program odpovídá připravenému plánu, nástroj napomáhá při identifikaci oblastí, kde je možné něco upravit a zlepšit.

Ve fázi hodnocení výsledků programu, lze díky evaluačním nástrojům zjistit, zda program dosahuje plánovaných výsledků (např. zvýšení znalostí a informovanosti žáků o rizikovém chování, snížení či oddálení výskytu rizikového chování, změna postojů a chování žáků apod.), úspěšnost daných aktivit. Pokud se navíc evaluační nástroj používá dlouhodobě, např. v rámci pretestu a následných posttestů, nabízí obrázek o tom, k jakému vývoji dochází.

Lze však říci, že stále existuje nedostatek vyzkoušených konkrétních nástrojů a také problémy ve schopnosti pracovníků v primární prevenci tyto nástroje v praxi používat (Miovský, 2004).

Níže jsou uvedeny internetové i literární zdroje, kde je možné najít rozličné evaluační nástroje, které lze používat pro různé účely, různé cílové skupiny, popř. obecné informace k jednotlivým metodám sběru dat.

 

Internetové zdroje

  • Klinika adiktologie www.adiktologie.cz (→ Činnost KA → Evaluační centrum)
  • Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti (NMS) www.drogy-info.cz (→ O nás → Evaluace)
  • Evropské monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti (EMCDDA) - on-line databáze evaluačních nástrojů www.emcdda.europa.eu, www.emcdda.eu.int, www.emcdda.europa.eu/eib (→ Evaluation Instrument Bank (EIB))
  • Národní ústav vzdělávání (NÚV) www.evaluacninastroje.cz/nuovckk_portal/ (Portál evaluačních nástrojů),  www.nuov.cz (→ Projekty → Cesta ke kvalitě → Evaluační nástroje → Portál evaluačních nástrojů)
  • Pražské centrum primární prevence www.prevence-praha.cz (→ Pedagog → Pro pedagogy → Evaluační nástroje)
  • SOCIOKLIMA, s.r.o. www.socioklima.cz (informace o Programu SOCIOKLIMA, příklady dotazníků)
  • SANANIM, o.s.  www.sananim.cz, www.odrogach.cz (→ publikace ke stažení: Gallà et al. (2005). Jak ve škole vytvořit zdravější prostředí - Příručka o efektivní školní drogové prevenci. Praha: Úřad vlády ČR.)

 

Literatura

  • Ferjenčík, J. (2000). Úvod do metodologie psychologického výzkumu. Praha: Portál.
  • Hendl, J. (2004). Přehled statistických metod zpracování dat. Praha: Portál.
  • Česká školní inspekce (rok neuveden). Vlastní hodnocení škol. Hodnocení kvality základního vzdělávání. Praha: ČŠI.
  • Disman, M. (2002). Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Nakladatelství Karolinum.
  • Gallá, M., Aertsen, P., Daatland, Ch., DeSwert, J., Fenk, R., & Fischer, U. (2005). Jak ve škole vytvořit zdravější prostředí. Příručka o efektivní školní drogové prevenci. Praha: Úřad vlády ČR.
  • Jurystová, L., Gabrhelík, R., & Miovský, M. (2009). Formativní evaluace procesu implementace preventivního programu Unplugged školními metodiky prevence. Adiktologie, (9)1, 10-19.
  • Michek, S., Jezberová, R., Kočková, D., & Vašáková, V. (2006). Příručka pro sebehodnocení poskytovatelů odborného vzdělávání. Praha: Národní ústav odborného vzdělávání.
  • Miovský, M., Kubů, P., & Miovská, L. (2004). Evaluace programů primární prevence užívání návykových látek v ČR: základní východiska a aplikační možnosti. Adiktologie, (4)3, 289-301.
  • Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti (2009). Zaostřeno na drogy 5. Evaluace výsledků léčebných intervencí u uživatelů návykových látek: Úvod do problematiky. Praha: Úřad vlády ČR.
  • MŠMT (2002). Evaluace a diagnostika preventivních programů. Praha: MŠMT.
  • Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti (2009). Zaostřeno na drogy 5. Evaluace výsledků léčebných intervencí u uživatelů návykových látek: Úvod do problematiky. Praha: Úřad vlády ČR.
  • Nezvalová, D. (2007). Jak postupovat při autoevaluaci ve škole. In: Realizační tým projektu Metodika (2007). Sborník příspěvků z Metodického portálu www.rvp.cz. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze.
  • Skácelová, L. (2004). Evaluativní nástroje v preventivní praxi. Adiktologie, (4)3, 321-329.
  • Světová zdravotnická organizace (2000). Mezinárodně platné pokyny k evaluaci služeb a systémů zaměřených na léčbu poruch způsobených užíváním návykových látek. Geneva: World Health Organisation.

 

Vznik tohoto článku byl finančně podpořen projektem č. CZ.1.07/1.3.00/08.0205 ESF OP VK. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.


Nahoru
*/ ?> Evaluační nástroje Ilustrační foto © Andres Rodriguez | Dreamstime Stock Photos

  • Sdílet článek
  • Sdílet