Příklady dobré praxe

03.09.2012

Komunitní preventivní program na Praze 6 (o. s. Prevcentrum)

Zveřejnil: Mgr. Lucie Jurystová | Poslední úprava: 03.09.2012

Intervence zajišťuje komplexní program primární prevence drogových závislostí a dalších forem rizikového chování. Intervence je zaměřena na přímou práci s dětmi a mládeží, jejich rodiči, pedagogy a na vzdělávací aktivity. Jednotlivé komponenty intervence na sebe navazují s ohledem na specifičnost cílových skupin (Miovský et al., 2011).

Cílová skupina žáci 6. - 9. ročníku základních škol

Rok realizace: 2002-2003

Typ provedené evaluace: V rámci studie byla realizována evaluace procesu, v jehož rámci byly hodnoceny každodenní postupy a praxe, a evaluace výsledku (Miovský et al., 2004 in Miovský et al., 2011).

V rámci evaluace výsledku byla testována účinnost programu prostřednictvím porovnání experimentální a kontrolní skupiny (metodou pretest-posttest). První posttest byl proveden s odstupem dvou let (v polovině realizované intervence) a druhý s odstupem čtyř let od pretestu (12 měsíců po skončení intervence).  Pro evaluaci byl využit modifikovaný dotazník ESPAD měřící postoje, znalosti a behaviorální indikátory (viz také Miovský et al., 2006) a znalostní dotazník vlastní konstrukce administrovaný před a po konání programu (pretest/posttest). Osobnostní charakteristiky mapoval dotazník NEO-PI-R. Využity byly také sebehodnotící škály, metody ohniskových skupin, pozorování a polostrukturovaných interview. Následně byl srovnán vývoj rizikových indikátorů u experimentální a kontrolní skupiny, tedy u účastníků dlouhodobého primárně preventivního programu na komunitní bázi a účastníků Minimálního preventivního programu (dále jen MPP), který jsou všechny školy povinny realizovat.

Výzkumný soubor tvořilo 619 dětí v experimentální a 559 dětí v kontrolní skupině. Znáhodnění (randomizace) nebylo použito u experimentální skupiny (skupina, kde probíhal program), neboť do studie bylo zapojeno 100 % škol, které danou intervenci implementovaly. Částečná randomizace proběhla na úrovni kontrolní skupiny do které byly zařazeny školy, které daný program nerealizovaly a které se v Praze nacházely ve srovnatelných městských částech. Jednalo se o prostý náhodný výběr v kombinaci s účelovým výběrem (první kolo účelový výběr dle lokality, druhé kolo prosté znáhodnění).

Výsledky:

Projekt (Miovský et al., 2007) prokázal relativně nízký efekt na úrovni všeobecné populace. I přes kontrolu dalších souvisejících faktorů (např. díky kombinaci s kvalitativními metodami s cílem zkoumat širší kontext intervenujících proměnných jako jsou vrstevnické vztahy nebo atmosféra ve třídě/škole, či vnímání postojů rodičů atd.) se nepodařilo více objasnit příčiny zjištěného slabého výsledku z hlediska roviny všeobecné prevence. Naopak naprosto zásadním zjištěním byl fakt, že daný program vykazuje velmi dobré výsledky a vysokou efektivitu v rovině selektivní prevence, tedy že má výrazný vliv na některé rizikové skupiny dětí (neúplné rodiny, konflikty a špatná komunikace v rodině atd.) (v indikátorech: prevalence užívání destilátu v posledním měsíci, pití více než 3 sklenic destilátu při poslední příležitosti, nákup destilátu v posledním měsíci a prevalence užívání marihuany v posledním roce). Ukázalo se tedy, že první provedená evaluace tohoto programu naznačuje, že jej lze obecně považovat za efektivní selektivní prevenci a že je třeba posílit jeho jednotlivé komponenty tak, aby byl zvýšen efekt na úrovni prevence všeobecné (např. kombinací s ověřenou efektivní intervencí na této úrovni).

Pro obsáhlé a podrobné výsledy evaluace procesu (ale i výsledku) odkazujeme na Závěrečnou zprávu studie (Miovská et al., 2008).

Projekt neměl příliš mnoho časopiseckých výstupů, ale posloužil jednak k ověření samotné metodiky a jednak k přípravě přehledových textů publikovaných později knižně (např. Miovský et al., 2010). Nejzásadnějším publikačním výstupem je článek popisující hlavní výsledky dle rizikových skupin (Miovský et al., 2007). Limitem studie je jednak slabý teoretický rozbor a nedostatečný popis intervence (která představuje složitou kombinaci různých metod) a neexistence časopiseckého výstupu s tímto popisem. Druhým nedostatkem pak je problematická možnost širšího zobecnění daná malým počtem škol, které intervenci implementovaly a nemožnost provést rozsáhlejší porovnání implementační praxe (např. srovnáním škol z větších a menších měst, či různě zaměřených škol s různými parametry pokud jde o děti a prostředí). 

Literatura:


Nahoru
*/ ?> Komunitní preventivní program na Praze 6 (o. s. Prevcentrum) Ilustrační foto © Roman Milert | Dreamstime Stock Photos

  • Sdílet článek
  • Sdílet