navigace

    Vědci k věci

    04.08.2008

    Nesnesitelná přitažlivost internetu

    Zveřejnil: | Poslední úprava: 04.08.2008

    2.8.2008 Lidové noviny str. 25 Věda / Eva Vlčková / Všeobecná fakultní nemocnice. Odborníci zjišťují, proč mladí lidé tráví stále více času u počítače. Stal se mocným šamanem. Léčil ostatní lidi, uměl chodit po vodě nebo sesílat blesky. Vedl zajímavý a užitečný život – virtuální. Ve skutečnosti měl tento osmnáctiletý mladík problémy s navazováním osobních vztahů, byl velice tichý, neměl žádné přátele, trpěl úzkostmi a při řeči se skoro nikdy nedíval druhému do očí. Neměl o sobě valné mínění.

    Přitom byl inteligentní a bystrý, ve škole mu šlo učení samo – pokud tam tedy došel. Poslední dva roky trávil 12 až 16 hodin denně hraním on-line her typu RPG (role playing games), při kterých se člověk pohybuje ve fantazijním světě a komunikuje s dalšími hráči z celého světa.
    Ve virtuálním prostředí se mu podařilo začlenit se do společnosti, stal se užitečným a úspěšným. Jenže tyto dovednosti nepřenesl do skutečného života. Nakonec ho rodiče přiměli, aby vyhledal odbornou pomoc. Případ tohoto mladíka uvádí autoři článku zveřejněného v odborném časopise American Journal of Psychiatry jako modelový příklad závislosti na internetu. Smrt u počítače Internet je fenoménem, který v posledních letech výrazně zasahuje do života většiny z nás. Používá ho téměř 55 procent české populace. U mladých do dvaceti let je to více než 90 procent, mezi lidmi do třiceti let najdeme 80 procent uživatelů. Vyplývá to z výzkumu Davida Šmahela a jeho kolegů z Institutu výzkumu dětí, mládeže a rodiny Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.
    Nemůže nám příliš častý a dlouhý pobyt on-line škodit? V posledních letech se ve světě i v České republice objevují studie o závislosti na internetu. Ani odborníci se ale zcela neshodují, zda fenomén, který bychom mohli označit jako závislost na internetu, vůbec existuje.
    Klinická psycholožka Petra Vondráčková z Centra adiktologie Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN UK v Praze ji popisuje jako stav, kdy se dotyčný věnuje surfování na internetu na úkor všeho ostatního. „Je to podobné jako u jiných druhů závislostí – dotyčná látka nebo činnost se dostane do popředí, člověk zanedbává práci či školu, rodinné i ostatní sociální vztahy a většinu času tráví u počítače,“ popisuje Petra Vondráčková.
    Zároveň dotyčný opomíjí i svoje tělesné potřeby – nemyje se, nejí a nepije, což může vést k fyzickým potížím. V Jižní Koreji zaznamenali v uplynulých letech deset úmrtí přímo v internetových kavárnách. Počítačoví hráči zemřeli v důsledku naprostého vyčerpání organismu nebo selhání srdce.
    „Zatím se u nás bohužel o této problematice příliš nemluví, takže si mnozí lidé třeba ani neuvědomují, že jim tato závislost hrozí,“ říká Petra Vondráčková. V zemích, jako je Korea, Čína nebo Tchaj-wan, jsou počítačové hry velice populární a provozují se často v kavárnách. Proto je i otázka závislosti více na očích. Většina Čechů má počítač doma, takže se jejich novodobá vášeň hůř podchycuje.
    Přesto i u nás vznikají kvalitní výzkumy na toto téma, jak dokládají práce Davida Šmahela a jeho kolegů z Masarykovy univerzity.
    Někteří experti ovšem varují před zbytečným zveličováním celé problematiky. „Domnívám se, že tento jev bývá v médiích spíše démonizován, a to bohužel i některými odborníky. Sám raději používám termínu závislostní chování,“ říká David Šmahel. „Mnoho psychologů se domnívá, že závislost na internetu jako diagnostická kategorie neexistuje, a já s nimi souhlasím,“ dodává.
    Útěk před problémy Další experti upozorňují, že nelze mluvit o návyku na internet jako takový, ale na konkrétní aplikace a činnosti, které člověk na síti provozuje. „Většina lidí, kteří mají znaky závislostního chování na internetu, splňují zároveň diagnostická kritéria pro jiné poruchy – zejména depresi nebo poruchy osobnosti. Používání internetu, byť nadměrné, není z tohoto pohledu o nic víc problematické než sledování televize,“ říká Lukáš Blinka, rovněž z Fakulty sociálních studií MU v Brně.
    S tím souhlasí také Petra Vondráčková. Podle jejích slov počítači nepropadne psychicky vyrovnaný člověk, spokojený se svým životem. „Závislost je spíš důsledkem hlubších problémů, ať je to nefunkční partnerský vztah, problémy v práci nebo třeba nízké sebehodnocení, sociální fobie a potíže v komunikaci s lidmi,“ vysvětluje psycholožka. Internet pak slouží k útěku před problémy místo jejich řešení.
    „U někoho takové potíže sklouznou třeba k depresivním nebo úzkostným poruchám, k užívání alkoholu nebo jiných drog, u jiného mohou vyústit v nadměrné trávení času u počítače,“ říká Petra Vondráčková. Internet je pouze jednou z možností, jak se s problémy vypořádat.
    „A je třeba říci, je to možnost ještě poměrně bezpečná,“ podotýká David Šmahel.
    V souvislosti s trávením času na webu se často mluví o sociální izolovanosti a osamělosti. Existují ovšem dvě protichůdné hypotézy, zda je samota příčinou, nebo až důsledkem nadměrného pobytu on-line. Kompromisní teorie říká, že některým jedincům, kteří mají problémy se zvládáním mezilidské komunikace, například s oslovením osob opačného pohlaví, může konverzace přes internet pomoci.
    Poslouží jim jako „trénink“ pro skutečné mezilidské vztahy. Ovšem jen v případě, že je dotyčný schopen dovednosti získané pomocí internetu aplikovat také v normálním životě. Pokud se virtuální vztahy stanou náhražkou těch skutečných, vede to k ještě větší izolovanosti a odtržení od reality.
    Jak vyplývá z výše řečeného, není zřejmě důvod, aby u nás vznikala specializovaná centra pro léčbu závislosti na internetu. Lidé, kteří mají pocit, že jim používání internetu přerůstá přes hlavu, by měli navštívit psychologa nebo psychoterapeuta. Pomůže jim vypátrat pravou příčinu jejich potíží a bojovat s ní.
    Studenti v ohrožení Pražské Centrum adiktologie nedávno otevřelo poradnu zaměřenou na vysokoškolské studenty, která poskytuje rady, jak se vypořádat s problémovým užíváním či závislostí nejen na alkoholu a jiných drogách, ale i na virtuální realitě.
    Vysokoškoláci jsou také nejčastějším cílem výzkumů zaměřených na závislost na internetu. Jednak jsou studenti shromáždění v posluchárně nejdostupnějšími objekty pro univerzitní vědce, ale kromě toho na internetu tráví hodně času i kvůli studiu. Jsou tedy zároveň jednou z rizikových skupin. „Obecně jsou nejvíc ohrožené osoby, které mají dostatek času sedět u počítače a zároveň je pro ně virtuální svět dostatečně zajímavý,“ uvádí David Šmahel.
    „Studenti mají hodně volného času a nemají ho strukturovaný, takže jim nevadí, že celou noc stráví u počítače, jdou spát v šest ráno a zaspí dvě přednášky. Zaměstnaný člověk si to dovolit nemůže,“ dodává Petra Vondráčková.
    Autoři zahraničních výzkumů poukazují také na to, že studenti na kolejích poprvé zažívají svobodu bez dohledu rodičů. Zároveň se ocitají v novém prostředí, přišli o své dosavadní sociální vazby, budují si nové společenské postavení. Často k tomu využívají právě internet.
    Pokračování na straně 26

    Dokončení ze strany 25
    Podle slov české psycholožky ale většina studentů po ukončení školy změní životní styl a denní režim, začne chodit do práce a starat se o rodinu. Ze závislostního chování se tak přirozenou cestou vymaní. „To platí pro nadměrné užívání internetu, ale třeba také alkoholu, který je podle výzkumů mezi českými vysokoškoláky také poměrně rozšířeným jevem,“ říká Petra Vondráčková.
    Závislost je v módě Z pohledu věkových skupin jsou nejvíce ohrožení dospívající od 12 do 19 let, ale také tzv. mladí dospělí od 20 do 26 let. Brněnští vědci ve svém výzkumu zjišťovali, zda se sami respondenti považují za závislé, a zároveň sérií otázek zkoumali, do jaké míry dotyční vykazují příznaky skutečné závislosti.
    Vycházeli při tom z několika zahraničních dotazníků, které charakterizují závislost několika ukazateli. Patří mezi ně konflikt – tedy to, že chování dotyčnému i jeho okolí zjednodušeně řečeno ničí život, dále zanedbávání základních tělesných potřeb, recidiva neboli návraty k závislostnímu chování po obdobích relativního zvládání, abstinenční příznaky, ztráta pojmu o čase, lhaní o tom, co dotyčný ve skutečnosti dělal, nebo nutnost „zvyšovat dávky“.
    Výzkum probíhal zvlášť u hráčů on-line RPG her z celého světa (prostřednictvím dotazníku na hráčských diskusních fórech) a u reprezentativního vzorku české populace. Mezi hráči se považovalo 45 procent za závislé na hře, skutečné příznaky závislosti ale vykazovala jen polovina z nich.
    Autoři výzkumu se proto zamýšlejí nad tím, zda vysoké procento lidí, kteří se označili za závislé, není důsledkem toho, že jde o poměrně moderní slovo a mladí lidé s oblibou hovoří o své „závislosti“ na jídle nebo spánku, i když v těchto případech o žádnou patologickou diagnózu nejde.
    „Za nejvíc problematickou považujeme skupinu šesti procent hráčů, kteří vykazují silné závislostní chování, ale přitom se za závislé nepovažují,“ uvádí David Šmahel.
    Ve vzorku běžné populace se za závislé považovalo 14 procent, znaky závislostního chování však vykazovalo pouze tři až pět procent českých uživatelů internetu. Ale i údaj o 14 procentech lidí, kteří se považují za závislé, je nadhodnocený, jelikož se sem řadí i jedinci, kteří uvedli „závislost“ ve smyslu nutnosti používat internet jako zdroj informací. Odborníci upozorňují především na skupinu mladistvých od 12 do 15 let. „Mají stejně silné znaky závislostního chování, přičemž na internetu tráví méně času než starší věkové skupiny. Přitom se sami méně často považují za závislé,“ píše ve své práci David Šmahel. Zároveň ale dodává, že tyto výsledky vyžadují podrobnější analýzu.
    Lákadla pro muže Pokud jde o rozdělení mezi pohlavími, jsou ohroženější skupinou muži. „V České republice je na internetu přibližně stejný poměr mezi muži a ženami, ale výrazně více mužů využívá aplikací, které jsou z hlediska potenciálních závislostí nejčastěji zmiňovány – tedy on-line RPG hry, dále kybersex a internetová pornografie obecně,“ uvádí Lukáš Blinka.
    Podle výzkumů tráví polovina hráčů RPG ve virtuálním světě více než 20 hodin týdně, adolescenti do 20 let přes 26 hodin a lidé od 20 do 22 let dokonce přes 30 hodin týdně. Zhruba 60 procent hráčů uvádí, že se jim někdy podařilo hrát déle než deset hodin v kuse. Ženy tvoří mezi hráči pouhých 15 procent.
    Hry jsou návykové hlavně z toho důvodu, že se příběh a virtuální svět neustále vyvíjí. Zvědavost pak hráče nutí se do hry vracet a zjišťovat, co se změnilo v době jejich nepřítomnosti. Zároveň plněním dalších úkolů vylepšují dovednosti svých postav, které pak získávají stále větší respekt ostatních hráčů.
    Důležitou složkou těchto her je komunikace – textová nebo i mluvená prostřednictvím sluchátek a mikrofonů – a vznik virtuálních přátelství s dalšími hráči. Kromě toho hry umožňují pohybovat se v prostředí, jež některé lidi fascinuje – ať jde o „středověké“ prostředí ve fantasy hrách nebo třeba militantní tematiku na bojištích druhé světové války.
    Odlišné příčiny má vznik závislosti na vyhledávání pornografie a kybersexu. Často jí propadají lidé se sklony k depresím a stresovaní jedinci. Právě erotická tematika u nich dokáže nejúčinněji uvolnit napětí. K jejímu vyhledávání na internetu svádí snadná dostupnost a anonymita. „Zahraniční výzkumy považují za nejvíce ohrožené závislostí na internetové pornografii a kybersexu muže v dlouhodobém svazku. Prototypem je ženatý muž středního věku,“ konstatuje Lukáš Blinka.

    ***

    Je otázka, zda je samota příčinou, nebo důsledkem nadměrného pobytu on-line Zvědavost nutí hráče se do virtuálního světa vracet a zjišťovat, co se změnilo v době jejich nepřítomnosti

    Foto popis| Život v síti Mladí lidé tráví stále víc času na internetu. Podle některých odborníků má nadměrné surfování, hraní on-line her nebo chatování znaky závislostního chování.

    O autorovi| Eva Vlčková, redaktorka LN

     


    Nahoru
    */ ?> Nesnesitelná přitažlivost internetu Ilustrační foto

    • Sdílet článek
    • Sdílet