Léčba a následná péče

01.10.2008

Krátká intervence pro problémové uživatele alkoholu

Zveřejnil: PhDr. Petra Vondráčková Ph.D. | Poslední úprava: 01.10.2008

Hazardní a škodlivé užívání alkoholu může způsobit nebo predisponovat jedince k řadě psychických, somatických nebo neuropsychiatrických poruch. Jejich léčba pak stojí společnost mnoho finančních prostředků (WHO, 2002). V reakci na tuto skutečnost v roce 1980 expertní komise WHO zdůraznila potřebu efektivní metody, která by identifikovala osoby se škodlivým a hazardním užíváním alkoholu ještě před tím, než se u nich objeví negativní důsledky užívání alkoholu (WHO, 2002). Díky tomu byla v posledních 30 letech vytvořena celá řada screeninků a krátkých intervencí zaměřených na včasnou identifikaci a intervenci u nadměrných uživatelů alkoholu. Na základě předpokladu, že tyto osoby vyhledají zdravotní služby pro své somatické potíže v důsledku nadměrného užívání alkoholu, byly tyto krátké intervence a screeningy umístěny do primární péče, nejčastěji do ordinací praktických lékařů (Fuller, Hiller-Sturmhofel, 1999, Fleming, 2004). Výhodou umístění krátkých intervencí do primární zdravotnické péče je také navíc úspora finančních prostředků a času (WHO, 2002, Bien, 1993).

Jak je problémové pití zjištěno?

Pro identifikaci problémového pití byly vytvořeny krátké dotazníky. Mezi nejznámější patří dotazník CAGE, který na základě odpovědí na 4 otázky, zjistí, zda osoba má nebo nemá potíže s abúzem alkoholu. Jeho sensitivita ke schopnosti diagnostikovat problémové pití se udává od 60-95% (Israel et al., 1996).
Dalším často používaným screeningem je AUDIT, který byl speciálně vytvořen pro potřeby v primární péči. Screening se skládá z 10 otázek zaměřených na nedávné užívání alkoholu, symptomy alkoholové závislosti a na problémy spojené s alkoholem (Babor et. al, 2001).
Ve studii z roku 1996 (Israel et al., 1996) byla přítomnost problémového pití zjištěna nepřímo přes několik otázek zaměřených na úrazovost pacientů. Tento postup vycházel z předpokladu, že existuje silná spojitost mezi úrazovostí a alkoholovou intoxikací.

Jak krátká intervence vypadá?

Krátké intervence obvykle probíhají v rámci primární péče v rozsahu od jedné do šesti návštěv. Návštěva trvá obvykle 5 – 20 minut. Ve většině případů intervence začíná odhadem rozsahu pacientových problémů s užíváním alkoholu na základě pacientovy výpovědi a somatického vyšetření. Poté následuje diskuze nad potencionálními zdravotními následky v případě, že pacient bude dále pokračovat v pití alkoholu. V rámci intervence je i nabídnuta možnost, jakým způsobem pití omezit (především v případě uživatelů s nadměrným pitím alkoholu) nebo jak přestat pít alkohol zcela v případě uživatelů s příznaky syndromu závislosti na alkoholu (Fuller, Hiller-Sturmhofel, 1999, Babor, Higgins-Biddle, 2000).

Je intervence efektivní?

Údaje o efektivitě krátké intervence se mírně rozcházejí. Většina z nich se shoduje na názoru, že krátká intervence je efektivní. Některé studie dále specifikují, že je efektivní u osob, které mají potíže s alkoholem nebo jsou jimi ohroženi. U osob s rozvinutou závislostí na alkoholu je krátká intervence spíše doporučována jako úvod do dlouhodobější léčby (WHO, 2002, Moyer et al., 2003, Bamford et al., 2005, Bien et al., 1993).

Použitá literatura

Babor, T.F., Higgins-Biddle. J.C., Saunders, J.B., Monteiro, M.G. (2001), AUDIT, The Alcohol Use Disorders Identification Test, Geneva: WHO.
Babor, T.F., Higgins-Biddle. J.C. (2000). Alkohol screening and brief intervention: dissemination strategie for medical praktice and public health. Addiction, 95 (5), 677-686.
Bien,T.H., Miller, W.R.,Tonigan, J.S. (1993). Brief interventions for alcohol problems: a review. Addiction, 88, 315-336.
Bamford, Z., Booth, P.G., McGuire, J., Salmon, P. (2005). Minimal intervention as a preparation for the treatment of alkohol dependency. British Journal of Clinical Psychology, 44, 289 – 294.
Flemming, M.F. (2004). Screening and BriefIntervention in Primary Care Settings. Alcohol Research & Health, 28 (2), 57 – 62.
Fuller, R.K., Hiller-Sturmhofel, S. (1999). Alcohol Treatment in the United States. Alcohol Researach & Health, 23(2), 69 – 77.
Izrael, Y., Hollander, O., Sanchez-Craig, Booker, S., Miller, V.,Gingrich, R., Rankin, J.G. (1996). Screening for Problem Dribling and Counselling by the Primary Care Physician-Nurse Team. Alcoholism: Clinical and Experimental Research, 20 (8), 1443 – 1450.
Moyer, A., Finney, J. W., Swearingen, C. E., Vergun, P. (2003). Brief interventions for alkohol probléme: a meta-analytic review of controlled investigations in treatment-seeking and non-treatment-seeking populations. Addiction, 97, 279 – 292.
Wanigaratne, S., Wallace, W, Pullin, J, Keaney, F, Farmer, R. (2006). Relaps Prevention for Addictive Behaviors. London: Blackwell Publishing
WHO. (2002). Summary report of a world health organization meeting on dissemination of brief interventions for alcohol problems in primary health case: A stratedy for developing countries. Alicante, Spain, 24-27 September 2002




Nahoru
*/ ?> Krátká intervence pro problémové uživatele alkoholu Ilustrační foto

  • Sdílet článek
  • Sdílet