Léčba a následná péče

29.09.2010

Vzorce užívání alkoholu u dětí a adolescentů

Zveřejnil: PhDr. Petra Vondráčková Ph.D. | Poslední úprava: 29.09.2010

Vzorce užívání alkoholu prochází v průběhu lidského života postupným vývojem a lze říci, že v každé vývojové fázi bývají specificky vázané na témata a úkoly, které se v ní objevují. V kulturách, kde je užívání alkoholu široce rozšířeno a většinovou společností akceptováno, je v dětství a dospívání důležitým vývojovým úkolem vytvořit si k němu přiměřený vztah ať v podobě abstinence nebo sociálně vhodného užívání (Masten et al., 2009).

Ačkoliv některé děti začnou konzumovat alkohol již na základní škole, typický začátek jeho konzumace je kolem 12- 14 let (Faden, 2006). Užívání alkoholu u dítěte do 10 let má negativní vliv na vývoj struktury a funkce jeho mozku (Zucker et al., 2009). Mezi 12 a 21 lety konzumace alkoholu stoupá a začínají se objevovat i vzorce epizodického užívání alkoholu a nadměrného užívání alkoholu. Konzumace alkoholu v dospívání je normativního charakteru, což znamená, že jedním z hlavních motivů jeho užívání je nelišit se od ostatních vrstevníků (Stritzke & Butt, 2001). Dunn a Goldman (1998) zjistili, že vývojem prochází i postoj k samotnému alkoholu, který je na základní škole ještě ve skrze negativní, po přechodu na střední školu se však začne měnit ve prospěch alkoholu, což se projevuje i v tom, že popularita na střední škole je mnohem více spojena s užíváním alkoholu, než je tomu na základní škole (Diego et al., 2003)

Velmi častým vzorcem užívání alkoholu u mladistvých je především epizodické užívání alkoholu, které je vázáno na prostředí, ve kterém je alkohol mladistvými konzumován, jako jsou různé večírky nebo život na koleji. Odborníci inspirování výzkumy o vlivu alkoholu provedených na zvířatech spekulují, že mladiství v porovnání s dospělými jedinci mohou být méně citliví na negativní efekty akutní intoxikace, a proto mohou být více ohroženi epizodickým užíváním alkoholu (Masten et al., 2009). Výzkumy několikráte potvrdily skutečnost, že u osob, které začaly užívat alkohol před 14 rokem, se mnohem častěji a dříve (někdy i v průběhu prvních 10 let jeho konzumace) objeví syndrom závislosti na alkoholu (Hingson et al., 2006; Holly & Wittchen, 1998). Navíc užívání alkoholu v nízkém věku se může negativně projevit v dalším vývoji jeho konzumentů především v sociální a pracovní oblasti. Konzumace alkoholu může narušit školní docházku, schopnost koncentrace, mezilidské vztahy a potencionálně ovlivnit i fungování mozku (Masten et al., 2009).

Speciální populací mladistvých, kde je nadměrné užívání alkoholu poměrně rozšířeno, jsou vysokoškolští studenti. Mezi vysokoškoláky je alkohol nejužívanější návykovou látkou a jeho užívání je navíc spojeno s dalšími problémy. Z tohoto důvodu zejména v USA je odborníky vnímáno rizikové užívání alkoholu jako velmi alarmující z hlediska zdraví této populace (Jones et al. 2001; Liu, 2007). Mezi typické vzorce konzumace alkoholu v populaci vysokoškolských studentů patří právě epizodické užívání alkoholu (Jones et al., 2001; Sheffield et al., 2005). Sheffield et al. (2005) a Leppel et al. (2006) tento vzorec zkoumali se zřetelem na rizikové faktory a charakteristiky studentů, kteří konzumují alkohol tímto způsobem. Mezi rizikové faktory s ním spojené patří bydlení na koleji, ročník studia (ženy užívají častěji v prvních ročnících a muži naopak častěji v závěrečných ročnících), délka studia (v USA častěji užívají podle tohoto vzorce studenti 4letých studijních programů než 2letých), rodinný statut (svobodní užívají častěji než vdané/ ženatí), etnická příslušnost (v USA „bílí“ užívají častěji než příslušníci různých etnických minorit), dále bylo zjištěno, že se tento vzorec užívání alkoholu objevuje méně často u skupiny studentů, kteří pracují. U mužů se tento vzorec konzumace alkoholu vyskytuje významně častěji než u žen, u kterých je ale v současné době zaznamenán nárůst výskytu. Epizodické užívání alkoholu je u vysokoškolských studentů dále spojeno s rizikovým chováním, jako je například řízení vozidla pod vlivem alkoholu, úrazy, násilné chování jako napadení, rvačky, zničení majetku, rizikové sexuální chování a sebevražedné jednání. Navíc má i negativní vliv na samotné studium v podobě zameškaných hodin, zhoršených školních výsledků a předčasného ukončení studia (Jones et al., 2001; Martens et al., 2005).

Použitá literatura

Diego, M. A., Field, T. M., & Sanders, C. E. (2003). Academic performance, popularity, and depression predict adolescent substance use. Adolescence, 38, 35 – 42.

Dunn, M. E., & Goldman, M. S. (1998). Age and drinking-related differences in the memory organization of alcohol expectancies in 3rd, 6th, 9th, and 12th grade children. Journal of Consulting and Clinical Psychology, 66, 579–585.

Faden, V. B. (2006). Trends in initiation of alcohol use in the United States 1975 to 2003. Alcoholism: Clinical and Experimental Research, 30,1011–1022.

Hingson, R. W., Heeren, T., & Winter, M. R. (2006). Age at Drinking Onset and Alcohol Dependence: Age at Onset, Duration, and Severity. Archives of Pediatrics & Adolescent Medicine, 160, 739–746.

Holly, A. & Wittchen, H. U. (1998). Patterns of use and their relationship to DSM-IV abuse and dependence of alcohol among adolescents and young adults. European Addiction Research, 4, 28–41.

Jones, S. E., Oeltmann, J., Wilson, T. W., Brener, N. D., & Hill, C. V. (2001). Binge Drinking Among Undergraduate College Students in the United States: Implications for other Substance Use. Journal of American College Health, 50, 33-38.

Leppel, K. (2006). College Binge Drinking: Deviant Versus Mainstream behavior. American Journal of Drug & Alcohol Abuse, 32(4), 519-525.

Liu, L. Y. (2007). Texas survey of substance use among college students, main findings report. Austin: Department of State Health Services.

Martens, M. P., Brown, N. T., Donovan, B. M., & Dude, K. (2005). Measuring negative consequences of college student substance use: A psychometric evaluation of the Core Alcohol and Drug Survey. Measurement and Evaluation in Counseling and Development, 38, 164-175.

Masten, A. S., Vivian, B. F., Zucker, R. A., & Spear, L. P. (2009). A Developmental Perspective on Underage Alcohol Use. Alcohol Research & Health, 31(1), 3-15.

Sheffield, F. D., Darkes, J., Del Boca, F., & Goldman, M. S. (2005). Binge Drinking and Alcohol-Related Problems Among Community College Students: Implications for Prevention Policy. Journal of American College Health, 54 (3), 137-141.

Stritzke, W. G. K., & Butt, J. C. M. (2001). Motives for Not Drinking. Alcohol among Australian Adolescents: Development and Initial. Validation of a Five-Factor Scale. Addictive Behaviors, 26(5), 633-49.

Zucker, R., Donovan, J. E., Masten, A. S., Mattson, M. E., & Moss, H. B. (2009). Developmental processes and mechanisms: Ages 0-10. Alcohol Research & Health, 32, 16–30.

 


Nahoru
*/ ?> Vzorce užívání alkoholu u dětí a adolescentů Ilustrační foto

  • Sdílet článek
  • Sdílet