Léčba a následná péče

01.11.2011

Kouření a výživa

Zveřejnil: PhDr. Lenka Čablová | Poslední úprava: 01.11.2011

Kuřáci se dle aktuálních výzkumů stravují ve srovnání s nekuřáky méně zdravě. Konzumují více tuků, méně zeleniny a ovoce, mají horší lipidový a glykemický profil (Doherty et al., 2011; Hrubá, Žaloudíková, Matějová, 2010; McClure et al., 2009). Mezi adolescenty a mladými dospělými je zvýšena prevalence metabolického syndromu a diabetu. Kuřáci mají sice nižší BMI než nekuřáci, ale ukládání tuku je více abdominální (Clair et al., 2011). Určité riziko a současně obava ze zvýšení hmotnosti mohou představovat překážku při odvykání kouření zejména u žen (Johnson et al., 2009).

Kouření je často spojováno s nezdravým životním stylem a menší mírou pohybu. Studie ukazují, že častěji kouří lidé z nižších socioekonomických vrstev bez znalostí o prevenci a správné životosprávě (Schaap et al., 2008). Kouření je také spojeno s modifikací chuti a preferencemi určitého typu potravin. Důvodem této skutečnosti může být podle neuropsychologických výzkumů nižší produkce momoaminoxidasy – enzymu, který ovlivňuje náladu a regulaci chuti (Fowler et al., 2003).

Nutriční profil kuřáka dle Kudlové (2010) obsahuje v porovnání s nekuřákem vyšší příjem energie (cca o 5 %), celkových tuků o 3,5 % - z toho nasycených mastných kyselin o 9 % a cholesterolu o 11 %. Kuřáci naopak vykazují snížený příjem polynasycených mastných kyselin o 7 %, vlákniny o 12 %, vápníku o 4 % a železa o 8 %. Nižší mají také příjem a vstřebávání vitaminů – konkrétně vitaminu C o 17 %, vitaminu E o 11 % a provitaminu A - beta-karotenu o 12 %.

Problém nedostatečného příjmu vitaminů a minerálních látek lze částečně řešit supplementací. Kuřáci mají vyšší potřebu vitaminu C – antioxidantu, který chrání před volnými radikály obsaženými v kouři. Vitamin E snižuje u kuřáků riziko rakoviny prostaty, kolorekta a plic (Kudlová, 2010). Naopak nevhodná je suplementace beta-karotenu s vitaminem E, jenž může zvyšovat riziko infarktu myokardu. Zatímco u nekuřáků má tato suplementace pozitivní protektivní efekt, kuřáci by se měli vyhnout především vyšším dávkám beta-karotenů, které u nich zvyšují riziko rakoviny plic, žaludku a prostaty. Je třeba si uvědomit, že výše uvedené možnosti suplementace vitaminy nelze chápat jako eliminaci rizik způsobených kouřením a fungují pouze krátkodobě (Al Senaidy, Abdulrahman, 2010).

 

Literatura:

Al Senaidy, Abdulrahman M. (2010). Effects of short-term supplementation with vitamin C on lipid peroxidation in cigarette smokers. Australian Journal of Basic & Applied Sciences, 4(3), 487-493.

Clair, C., Chiolero, A., Faeh, D., Cornuz, J., Marques-Vidal, P., Paccaud, F., Mooser, V., Waeber, G., Vollenweider, P. (2011). Dose-dependent positive association between cigarette smoking, abdominal obesity and body fat: cross-sectional data from a population. BMC Public Health, 11 (1), 1-10.

Doherty, M. G., Skidmore, P. M., Young, I. S., McKinley, M. C., Cardwell, C., Yarnell, J. W., Gey, F. K., Evans, A., Woodside, J. V. (2011). Dietary patterns and smoking in Northern Irish men: a population at high risk of coronary heart disease. International Journal for Vitamin and Nutrition Research. 81(1), 21-33.

Fowler, J. S., Logan, J., Wang, G., J., Volkow, N. D. (2003). Monoamine Oxidase and Cigarette Smoking. NeuroToxicology, 24(1), 75-82.

Hrubá, D., Žaloudíková, I., Matějová, H. (2010). Similarities and differences between smoking and non-smoking ten-year-old children in primary schools. Central European Journal of Public Health, 18 (1), 19–24.

Johnson, J. I., Eaton, D. K., Pederson, L. I., lowry, R. (2009). Associations of trying to lose weight, weight control behaviors, and current cigarette use among US high school students. Journal of School Health, 79(8), 355-361.

Kudlová, E. (2010). Hygiena výživy a nutriční epidemiologie. Praha: Karolinum.

McClure, J. B., Divine, G., Alexander, G., Tolsma, D., Rolnick, S. J., Stopponi, M., Richards, J., Johnson, C. C. (2009). A comparison of smokers' and nonsmokers' fruit and vegetable intake and relevant psychosocial Factors. Behavioral Medicine, 35(1), 14-22.

Schaap, M. M., Van Agt, H. E., Kunst, A. E. (2008). Identification of socioeconomic groups at increased risk for smoking in European countries: Looking beyond educational level. Nicotine & Tobacco Research, 10(2), 359–369.

 


Nahoru
*/ ?> Kouření a výživa Ilustrační foto

  • Sdílet článek
  • Sdílet