Léčba a následná péče

20.12.2011

Vzorce užívání alkoholu u žen a mužů

Zveřejnil: PhDr. Petra Vondráčková Ph.D. | Poslední úprava: 20.12.2011

Epidemiologické výzkumy provedené po celém světě dochází ke stejnému závěru, že muži užívají alkohol častěji a ve větším množství než ženy (Wilsnack et al., 2000). Rozdíly ve vzorcích užívání mezi pohlavími jsou dány biologickými i psychosociálními faktory.

Při definování různých vzorců užívání alkoholu se uvádí nižší dávky pro ženy než pro muže, což zrcadlí skutečnost, že ženy jsou při užití stejného množství alkoholu více intoxikované než muži. Tento fakt lze vysvětlit jednak tím, že mezi oběma pohlavími existuje výrazný rozdíl v aktivitě enzymu alkoholdehydrogenázy v žaludeční tkáni, který rozkládá alkohol ještě před tím, než se dostane do krevního oběhu. Udává se, že u žen je tento enzym 4krát méně aktivní než u mužů. Navíc ženy v porovnání s muži mají v těle mnohem více tuku a méně vody, a protože je alkohol rozpustný více ve vodě než v tuku, v ženském těle se tedy koncentruje mnohem více než v mužském těle (Dufour, 1999; Wilsnack & Wilsnack, 2002).

V souvislosti s psychosociálními faktory bývá vysvětlována konzumace alkoholu v nižších dávkách a v menší frekvenci u žen konceptem trojí stigmatizace a odlišnými sociálními rolemi ženy. Podle Blumeho a Zilbermana (2005) je první stigmatizace společná pro obě pohlaví a vztahuje se ke skutečnosti, že syndrom závislosti na alkoholu je připisován morální slabosti nebo, pokud je přijat koncept nemoci, pak jsou ostatními poruchy vyvolané užíváním alkoholu vnímané jako nemoc, kterou si ale uživatelé přivodili sami. Druhý zdroj stigmatizace vychází z toho, že na ženy jsou obecně kladeny daleko vyšší morální nároky než na muže a díky nadměrné konzumaci alkoholu daleko více upadají v nemilost v porovnání s muži. Užívání alkoholu u žen je dále spojeno s představou ztráty sexuálních zábran, což však nebylo potvrzeno žádnými výzkumy. Vyšší stigmatizace u žen vede k větším pocitům viny a hanby u uživatelek i u jejich rodin, což se odráží v častějším pití o samotě a v nižší pravděpodobnosti vyhledání léčby. Dalším vysvětlením faktu nižší konzumace alkoholu u žen jsou také jejich odlišné sociální role, které jsou prevencí nadměrného užívání alkoholu, zejména role matky, a menší sociální tlak na užívání alkoholu než u mužů (Blume & Zilberman, 2005; Kerr-Correa et al., 2007). V posledních letech změny ve vzdělanosti, zaměstnání a sociálním statusu žen, které se projevily v jejich větší ekonomické nezávislosti, se odrážejí i ve změně jejich vzorce konzumace alkoholu a jeho přibližováni se ke vzorci užívání u mužů (Roche & Deehan, 2002). Studie ukazují, že ženy, které zastávají tradiční ženská povolání, píjí významně méně než ženy mající tradičně mužské povolání, pro která je spíše typická soutěživost (Wilsnack & Wilsnack, 2002). Dalším vysvětlením změny vozců užívání je skutečnost, že marketingoví poradci se v poslední době v reklamách začínají stále více orientovat na ženy, a tím vytvářejí obraz, že pití je pro ně přijatelné a běžné (Blume & Zilberman, 2005).

Ženy se syndromem závislosti na alkoholu začnou pít obvykle alkohol později v porovnání s muži, ale v léčbě se objevují zhruba ve stejném věku jako muži, což může být vysvětleno skutečností, že se u nich syndrom závislosti vyvine mnohem dříve než u mužů. U žen je také začátek nadměrného užívání alkoholu mnohem častěji spojen se stresovou událostí než u mužů (Blume & Zilberman, 2005).

Použitá literatura

Blume, S. B., & Zilberman, M. L. (2005). Acohol and women. In: J. H., Lowinson, P. Ruiz., R. B. Millman, J. G. Langrod (Eds.). Substance abuse – a comprehensive textbook (pp. 671-680). Baltimore: Williams and Wilkins.

Dufour, M. C. (1999). What is moderate drinking? defining "drinks" and drinking levels. Alcohol Research & Health, 23, 5-14.

Kerr-Corrêa, F., Igami, T. Z., Hiroce, V., & Tucci, A. M. (2007). Patterns of alcohol use between genders: a cross-cultural evaluation. Journal of Affective Disorders, 102(1-3), 265-75.

Roche, A. M., & Deehan, A. M. (2002). Women's alcohol consumption: emerging patterns, problems and public health implications. Drug and Alcohol Review, 21(2), 169-178.

Wilsnack, R. W., Vogeltanz, N. D., Wilsnack, S. C., & Harris, T. R. (2000). Gender differences in alcohol consumption and adverse drinking consequences: cross-cultural patterns. Addiction, 95, 251-265.

Wilsnack, S. C., & Wilsnack, R. W. (2002). International gender and alcohol research: Recent findings and future directions. Alcohol Research & Health, 26(4), 245-50.

 

 


Nahoru
*/ ?> Vzorce užívání alkoholu u žen a mužů Ilustrační foto

  • Sdílet článek
  • Sdílet