Léčba a následná péče

20.06.2012

Harm reduction v léčbě užívání alkoholu

Zveřejnil: PhDr. Petra Vondráčková Ph.D. | Poslední úprava: 20.06.2012

Harm reduction v léčbě užívání alkoholu je pragmatický přístup, který nabízí rizikovým uživatelům alkoholu alternativu ke klasické abstinenčně orientované léčbě v podobě kontrolovaného užívání alkoholu (Marlatt & Witkiewitz, 2002).

Až do 60. let 20 století všechny odborné texty o léčbě poruch vyvolaných užíváním alkoholu tvrdily, že jediný možný cíl v léčbě uživatelů alkoholu je abstinence (Edwards, 2004; Marlatt & Witkiewitz, 2002). Tento předpoklad byl podporován výsledky studií, které zjistily, že opakované užívání alkoholu může vést v mozkové tkáni k tzv. neuronální senzitizaci na alkohol, díky které člověk, který byl v minulosti závislý na alkoholu, není schopný kontrolovaně užívat alkohol právě v důsledku těchto fyziologických změn v mozku způsobených dlouhodobým užíváním alkoholu (Owen & Marlatt, 2001). V sedmdesátých letech minulého století se v odborných kruzích začala diskutovat možnost kontrolovaného užívání alkoholu především díky studii manželů Sobellových (1973), kteří na základě svého výzkumu přišli se závěrem, že kontrolované pití je pro některé osoby, které nadměrně užívají alkohol, možný léčebný cíl. Ostatní výzkumy tento předpoklad potvrdily (například Foy et al., 1984; Sanchez-Craig et al., 1984). Studie zaměřené na samovolnou úzdravu rizikových uživatelů alkoholu také docházejí k tomu, že častým způsobem bylo právě omezení užívání alkoholu (Sobell et al., 2000).

V současné době je odborníky možnost kontrolovaného pití vnímána jako jeden z regulérních cílů léčby alkoholu především pro osoby s abúzem alkoholu nebo mírným stupněm závislosti (Ambrogne, 2002). Kontrolované užívání je odborníky propagováno především proto, že může přivést do léčby i ty uživatele, kteří nechtějí zcela přestat pít, a pro které může být požadavek abstinence nabízený tradičními programy právě překážkou k vyhledání léčby. Zastánci tohoto přístupu uvádějí, že po nastoupení do léčby někteří uživatelé své rozhodnutí o kontrolovaném užívání změní a rozhodnou se pro úplnou abstinenci (Marlatt & Witkiewitz, 2002; Owen & Marlatt, 2001). Ambrogne (2002) uvádí, že osoby, které si vyberou kontrolované užívání alkoholu, jsou v porovnání s těmi osobami, které chtějí abstinovat, mladší, užívají menší dávky alkoholu a mají méně závažnou historii užívání, méně pocházejí z „alkoholových“ rodin a více odmítají označení alkoholik. Na tento trend zareagovaly svépomocné organizace, protože ve filosofii AA je za jediný cíl považována abstinence, a vzniklo hnutí Moderation Management, kde je cílem právě kontrolované užívání alkoholu (Klaw et al., 2003).

V rámci harm reduction v léčbě poruch vyvolaných užíváním alkoholu se také používají farmaka potlačující chuť na alkohol a tím umožňující klientům, aby užívali alkohol v menších dávkách. Mezi tyto látky patří akamprosat (Campral) a naltrexon (Marlatt & Witkiewitz, 2002). Volpicelli et al. (1992) například ve svém výzkumu udávají, že užívání naltrexonu mělo daleko větší vliv na omezení užívání alkoholu (snížení bažení, počet dnů, když byl užit alkohol, i celkové množství užitého alkoholu). Podobné výsledky udávají Sass et al. (1996) ve své studii zaměřené na vliv akamprosatu na užívání alkoholu. V souvislosti s HR přístupem ve farmakoterapii se hovoří o užívání antidepresiv a anxiolytik, které vede ke snížení počtu dní konzumace i samotných dávek alkoholu, což souvisí se skutečností, že touto medikací je léčena primární diagnóza, kterou si klienti sami léčí prostřednictvím alkoholu (Marlatt & Witkiewitz, 2002).

Použitá literatura

Klaw, E., Luft, S., & Humphreys, K. (2003). Characteristics and motives of problem drinkers seeking help from moderation management self-help groups. Cognitive and Behavioral Practice, 10(4), 384-389.

Marlatt, G. A., & Witkiewitz, K. (2002). Harm reduction approaches to alcohol use: Health promotion, prevention, and treatment. Addictive Behaviors, 27(6), 867-886.

Owen, P., & Marlatt, G. A. (2001). Should abstinence be the goal for alcohol treatment? American Journal on Addictions, 10(4), 289-291.

Sanchez-Craig, M., Annis, H. M., Bornet, A. R., & Macdonald, K. R. (1984). Random Assignment to Abstinence and Controlled Drinking - Evaluation of a Cognitive-Behavioral Program for Problem Drinkers. Journal of Consulting and Clinical Psychology, 52(3), 390-403.

Sobell, L. C., Ellingstad, T. P., & Sobell, M. B. (2000). Natural recovery from alcohol and drug problems: methodological review of the research with suggestions for future directions. Addiction, 95(5), 749-764.

Sobell, M. B., & Sobell, L. C. (1973). Individualized Behavior Therapy for Alcoholics. Behavior Therapy, 4(1), 49-72.

Volpicelli, J. R., Alterman, A. I., Hayashida, M., & Obrien, C. P. (1992). Naltrexone in the Treatment of Alcohol Dependence. Archives of General Psychiatry, 49(11), 876-880.

 

 


Nahoru
*/ ?> Harm reduction v léčbě užívání alkoholu Ilustrační foto

  • Sdílet článek
  • Sdílet