2004 / 4

Kanabinoid metanandamid vyvolává u myší zkříženou senzitizaci k antiagresivnímu účinku metamfetaminu, ne však morfinu

Studie byla zaměřena na rozvoj tzv. behaviorální senzitizace k antiagresivnímu účinku metamfetaminu a morfinu po jejich opakovaném podávání a na možnou zkříženou senzitizaci po opakovaném podávání agonisty kanabinoidních CB1 receptorů metanandamidu u myší. K tomuto účelu byl použit model vnitrodruhového sociálního konfliktu u myší. U agresivních zvířat vedlo opakované podávání metamfetaminu, nikoliv morfinu, k senzitizaci k jeho antiagresivnímu účinku. U zvířat, kterým byl opakovaně aplikován kanabinoid metanandamid, se projevil fenomén zkřížené senzitizace zvýšením antiagresivního působení metamfetaminu. Obdobného efektu nebylo dosaženo pro účinek morfinu.

Obraz uživatelů a užívání konopných drog v českých médiích v roce 2003

Záměrem studie bylo poukázat na některé aspekty způsobu, jakým česká média informu¬jí o konopných drogách. Konopné drogy jsou díky svým psychoaktivním účinkům v médiích spojovány s různými zdravotními vlivy na člověka (jak v negativním, tak pozitivním smyslu slova), s účinky na psychiku, závislostí, delikvencí a sociálními problémy. Autoři ve studii zkoumali, které z těchto oblastí jsou v médiích nejvíce frekventované.V práci byla použita metoda obsahové analýzy, jejíž prostřednictvím autoři zkoumali 1 735 článků publikovaných o konopných drogách v českých médiích v roce 2003. Výsledkem práce bylo zjištění, že mezi nejčastěji publikovaná témata patří ve sledovaných článcích trestná činnost, ohrožení společnosti a závislost, které se vyskytují v téměř 90% článků. Nejčastěji se v médiích hovoří o represivních opatřeních (v 63 % případů), následovaných preventivními opatřeními (v 16,0% případů). O protidrogové politice je ve spojitosti s konopnými drogami řeč v 17,3 % případů, což dokládá fakt, že konopné drogy patří v současnosti mezi významná diskutovaná společenská témata. Nejčastějšími zdroji mediálních zpráv o konopných drogách jsou policisté a soudci (v 54,5% případů), dále samotní žurnalisté (v 34,3% případů) a až na třetím místě pak pracovníci z oblasti prevence a léčby dopadů spojených s užíváním drog (ve 14,5% případů).

Bude konopí legálním lékem? Příspěvky české vědy k výzkumu konopí

Předkládaná práce si dala za cíl seznámit ve stručnosti čtenáře s výsledky výzkumu konopí, který prováděli v průběhu více jak padesáti let čeští vědci. Hlavním cílem této práce bylo shrnout všechny jejich dostupné publikace do této souborné práce.

Klasifikace prožitku akutní intoxikace konopnými drogami: klinické souvislosti s drogovou kariérou

Článek shrnuje některé dílčí výsledky substudie longitudinálního výzkumného projektu CANLONG, jež byla zaměřena na prožitek akutní intoxikace konopnými drogami. Výzkum byl realizován kvalitativními výzkumnými metodami na souboru 17 dlouhodobých uživatelů konopných drog. Pro sběr dat byly použity polostrukturovaná interview a ohniskové skupiny, pro jejich zpracování induktivní analýza vycházející ze zakotvené teorie. Mezi hlavní výsledky patří fenomenologický popis prožitku intoxikace, jeho časového průběhu a návrh typologie marihuanových raušů (vysmátost, přemýšlivost, výkyd). Převažující typ akutního prožitku se v průběhu kariéry mění, a proto může být z klinického hlediska užitečný jako diagnostické vodítko pro další poruchy ze skupiny F12.0 (MKN10) - závislost a škodlivé užívání. Souvislosti mezi fenomenologií a dynamikou prožitku akutní intoxikace na jedné straně a drogovou kariérou a dalšími charakteristikami uživatelů, včetně jejich motivace k užívání na straně druhé, mohou být významným prediktorem vývoje závislosti.

Paměťové funkce u uživatelů konopných drog

Background: Autoři se v příspěvku zabývají paměťovými funkcemi u uživatelů konopných drog, které zkoumali pomocí třetího vydání Wechslerovy paměťové škály (WMS-III) v rámci projektu realizovaného Katedrou psychologie FF UP v Olomouci ve spolupráci s Psychologickým ústavem Akademie věd ČR a Národním monitorovacím střediskem pro drogy a drogové závislosti (GAČR č. 406/02/1449A). Cílem studie je popsat prostřednictvím WMS-III paměťové funkce u souboru uživatelů konopných drog.Soubor: Soubor tvoří celkem 141 respondentů, se kterými byl proveden paměťový test WMS-III. Celkem 52 respondentů jsme pro účely této analýzy byli nuceni vyřadit z důvodu zatím nekompletních anamnestických údajů. Konečný soubor pro tuto analýzu se tedy sestává z 89 (73 mužů a 16 žen) respondentů. Věk respondentů se pohyboval od 16 do 37 let. Průměrný věk mužů je 22,2 let a průměrný věk žen je 21,2 let. Celkem 80,7% respondentů patří mezi krátkodobé uživatele konopných drog, 59,7% tvoří lehcí uživatelé a 40,3% tvoří těžcí uživatelé konopných drog. Průměrná délka užívání konopných drog v této skupině je 5,2 let. Mezi dlouhodobé uživatele konopných drog lze počítat celkem 19,3% respondentů, z nich 37,5% patří mezi lehké uživatele a 62,5% mezi těžké uživatele. Průměrná délka užívání u skupiny dlouhodobých uživatelů činila 11,4 let. V době testování užívali všichni respondenti tyto drogy minimálně jednou týdně (3,4%). O víkendovém užívání, 2 až 3krát týdně, můžeme hovořit u 16,8% respondentů. Častěji, 4 až 5krát týdně užívá konopné drogy 32,6% respondentů. Každodenní užívání udává 43,8% respondentů. Kromě konopných drog užívají respondenti také alkohol (94,4%) a cigarety (75,3%). Dále respondenti uvádějí zkušenost s lysohlávkami (30,3%), extází (13,5%), LSD (6,7%) a heroinem (6,7%).Metody: S respondenty byl proveden vstupní rozhovor zaměřující se na základní anamnestické údaje a na informace o minulém a současném užívání drog. Dále byli respondenti vyšetřeni paměťovým testem WMS-III a výsledky byly zpracovány pomocí programu SPSS, verze 11.5. Výsledky: Nepodařilo se prokázat statisticky významné zvýšení výskytu poruch paměti u uživatelů konopných drog proti normě. Pouze bezprostřední zrakový index je významně zhoršený. Také se nám nepodařilo prokázat vztah mezi délkou a frekvencí užívání konopných drog. Výsledky jsou pravděpodobně nejvíce negativně zatíženy relativně malým počtem pozorování; je tedy nutné soubor rozšířit a znovu prověřit a hlouběji zanalyzovat získané výsledky.

Editorial