2005 / 1

Prevalenční odhady problémových uživatelů drog v ČR - souhrnný článek

Jsou prezentovány prevalenční odhady problémového užívání drog provedené v ČR od r. 1999. Byly použity 2 standardní metody — multiplikační metoda a metoda zpětného záchytu. Navíc byl za r. 2003 proveden odhad problémových uživatelů opiátů prostřednictvím dotazníkové studie mezi praktickými lékaři. Dosavadní výsledky ukazují klesající trend v prevalenčních odhadech, toto zjištění je podpo¬rováno faktem, že odhady byly provedeny různými nezávislými institucemi. Na klesající počet odhadovaných problémových uživatelů má velmi pravděpodobně vliv rozšiřování substituční léčby v ČR a odliv uživatelů do tohoto typu služeb, který není registry používanými pro pre¬valenční odhady dostatečně podchycen. Počet problémových uživatelů drog se v r. 2003 podle metody odhadu pohyboval velmi pravdě¬podobně v rozmezí 21 až 38 tisíc osob. Nejpravděpodobnější je počet kolem 30 tisíc, z toho cca 11 tisíc uživatelů heroinu, 19 tisíc uživatelů pervitinu, 28-29 tisíc injekčních uživatelů.

Kvalitativní analýza potřeb klientů využívajících nízkoprahové služby ve Středočeském kraji

Background: V roce 2003 byl zahájen tříletý projekt „Evaluace protidrogových opatření a programů realizovaných ve Středočeském kraji", který byl zadán Krajským úřadem Středočeského kraje. V prvním roce projektu byly realizovány tři substudie. Poslední z nich byla analýza potřeb klientů nízkoprahových služeb ve Středočeském kraji.Metody: Design substudie vycházel z kvalitativní metodiky Rapid Assessment and Response. V rámci kontaktu s jedním klientem byl vyplněn záznamový arch, kterým byly shromažďovány socioekonomické údaje a údaje týkající se užívání drog. Dominantní metodu sběru dat představovala zhruba 60minutová individuální semistrukturovaná interview. Se sociálními pracovníky byla uskutečněná ohnisková skupina.Soubor: Studie se zúčastnilo 29 klientů nízkoprahových programů, tzv. problémových uživatelů drog (pervitinu a opioidů), jeden klíčový informant a čtyři pracovníci nízkoprahových služeb. Metodami výběru účastníků byly sněhová koule, příležitostný a účelový výběr. Výběr probíhal v nízkoprahových programech měst Mladá Boleslav, Benešov, Nymburk, Příbram a Kolín. Průměrný věk účastníků výzkumu byl 22,5 let. Z celkového počtu 29 kontaktovaných klientů jich 24 užívalo injekčně, z toho 20 déle jak dva roky.Výsledky: Autoři si kladou za cíl poukázat na možné rozdíly mezi představami pracovníků nízkoprahových zařízení o formě poskytovaných služeb uživatelům drog a skutečnými potřebami a očekáváními klientů. Výsledky studie se věnují následujícím tématům: šíření informací o nízkoprahových službách, první kontakt, klient a pracovník ve vzájemné interakci (problematika genderu), práva klientů a pravidla, hodnocení nabídky služeb, substituce, hodnocení služeb z pohledu pracovníků, srovnání služeb ve Středočeském kraji a Praze. V zájmu zvyšování úrovně a kvality služeb a sledování měnícího se trendu v potřebách klientů nízkoprahových zařízení doporučují autoři zavést pravidelné zhodnocování (evaluaci) potřeb u všech existujících programů.

Subjektivní vnímání rizik a postoje mládeže k užívání návykových látek

Pozadí: Subjektivní vnímání rizik a postoje mladých lidí k užívání návykových látek jsou ovlivňovány celou řadou faktorů. Podstatnou roli při formování postojů hrají především rodina a školní prostředí, tedy postoje rodičů a vrstevníků; významným faktorem je však také samotná zkušenost s užíváním návykových látek.Soubor: Souvislosti mezi rozsahem užívání a postoji k drogám byly analyzovány na souboru studentů dotázaných v rámci studie ESPAD. Soubor 3 172 studentů byl rozdělen na skupinu neuživatelů (41,1 %), uživatelů legálních drog (pravidelní kuřáci a častí konzumenti alkoholu, celkem tvořili 14,6%), skupinu s experimentální zkušeností s nelegální drogou (19,6%) a skupinu s opakovanou zkušeností s nelegální drogou (24,7%).Výsledky: Ukázalo se, že neuživatelé hodnotí významně častěji než ostatní rizika užívání drog jako velké, častěji užívání návykových látek odsuzují a návykové látky považují za relativně nedostupné. Uživatelé legálních drog jsou tolerantní k užívání alkoholu a tabáku, ale ostatní návykové látky podle nich mají velká rizika a jejich užívání odsuzují. Experimentální uživatelé nelegálních drog jsou tolerantní ke kouření, užívání alkoholu a jednorázovým experimentům s nelegálními drogami, ale odsuzují jejich pravidelné užívání, které s sebou přináší velká rizika. Nejtolerantnější jsou studenti s vlastní opakovanou zkušeností s nelegálními drogami — podle nich nemá užívání drog velká rizika a pravidelné užívání neodsuzují. Drogy se podle nich dají velmi snadno sehnat, což do určité míry souvisí i s faktem, že drogy užívají častěji i jejich sourozenci a přátelé.

Spotřeba drog problémovými uživateli

Cílem studie bylo odhadnout objem spotřeby drog problémovými uživateli. Studii realizovalo Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti (NMS) ve spolupráci s nízkoprahovými zařízeními pro uživatele drog.Průměrná týdenní spotřeba metamfetaminu, heroinu a buprenorfinu (Subutex®) byla zjištěna pomocí údajů o průměrné dávce, frekvenci užívání, ceně a výdajích za drogy, získaných v rámci dotazníkového průzkumu mezi klienty nízkoprahových zařízení pro uživatele drog. Kombinací odhadů počtu problémových uživatelů metamfetaminu a heroinu s údaji o průměrné týdenní spotřebě jednoho uživatele byla vypočtena celková roční spotřeba metamfetaminu a heroinu. Průzkumu se zúčastnilo 26 nízkoprahových zařízení a 409 jejich klientů - problémových uživa¬telů drog. Celkem 379 odpovědí bylo vyhodnoceno jako validních. Přibližně 78% osob užívalo metamfetamin jako primární nebo sekundární drogu. Necelou třetinu souboru tvořili uživatelé z Ústeckého kraje.Zjištěná průměrná týdenní spotřeba metamfetaminu se pohybuje mezi 2,9 a 4,2 gramu na jednoho problémového uživatele, střední hodnota 3,5 g odpovídá denní spotřebě 0,5 g. Při odhadovaném počtu 19 000 problémových uživatelů metamfetaminu se celková roční spotřeba pohybuje kolem 3,5 tuny metamfetaminu (2,8 - 4,1 t). Průměrná týdenní spotřeba jednoho uživatele heroinu dosahuje 3,4 až 4,4 gramu, střední hodnota je 3,9 gramu týdně. Odhadovaný počet 11 000 problémových uživatelů heroinu spotřebuje ročně cca 2,2 tuny heroinu (1,9 - 2,5 t). Průměrná týdenní spotřeba buprenorfinu činí podle průzkumu 29 až 36 mg (střední hodnota 32 mg). Celková roční spotřeba buprenorfinu nebyla zjišťována, je známá na základě údajů distributorů léčiv.

Kontext rekreační konzumace drog v roce 2003 na území ČR: vybrané výsledky studie Tanec a drogy 2000 a 2003

V druhé polovině devadesátých let minulého století se v České republice objevil fenomén elektronické taneční hudby a s ním specifický způsob rekreačního užívání drog v prostředí tanečních párty. V letech 2000 a 2003 proběhla mezi příznivci elektronické taneční hudby dvě dotazníková šetření, jejichž cílem bylo zvýšit úroveň znalostí o rozsahu, způsobech a kontextu užívání drog na taneční scéně. Článek obsahuje výsledky z těch částí dotazníku Tanec a drogy 2003, které zjišťovaly údaje o souvislostech konzumace drog v oblastech netypických pro epidemiologické prevalenční studie. Pro organizace zabývající se drogovou prevencí budou přínosná především zjištění týkající se akceptovatelnosti a atraktivity jednotlivých drog a míra rizik, jež si v souvislosti s jejich užíváním respondenti připouštějí, postoje příznivců taneční hudby ke sledovaným drogám a jejich rizikům. Sledováno bylo i sexuální chování a chování za volantem ve vztahu ke konzumaci drog včetně alkoholu. I s ohledem na možná zkreslení způsobená metodou sběru dat se ukázalo, že dotazníkové šetření v prostředí párty a prostřednictvím Internetu je cenným zdrojem informací o užívání drog na taneční scéně, který výrazně napomáhá odhalit česká specifika celosvětového fenoménu.

Jak vážná nemoc terapeuta může prospívat či omezovat: možná rizika pro práci s klienty v terapeutické komunitě, ale i vědomí, že svým přístupem mohu být v určitém směru prospěšný