Genderové rozdíly u žen v drogových službách
Článek představuje organizaci FrauSuchtZukunft v německém Berlíně. Specifická na gender zaměřená práce je popsána pomocí dvou příkladů: re-integrace dříve závislých žen a práce s matkami, které jsou závislé na drogách, a s jejich dětmi.
Drogově závislá klientka a žena pracující v protidrogových službách
Článek se zamýšlí nad postavením klientky v drogovém světě a nad nabídkou protidrogových služeb s ohledem na různé role jako např. uživatelky drog, partnerky, matky. Pokouší se o reflexi ženy v týmu výše uvedených služeb z pohledu gender a nabízí případná sporná témata v oblasti AT.
Partneři matek léčících se ze závislosti na návykových látkách – záchrana, nebo zhouba?
Článek vychází z osobních zkušeností autora z práce s matkami závislými na návykových látkách, které se léčí v Terapeutické komunitě Karlov. Karlov patří mezi dvě komunity o. s. Sananim, kdy v této komunitě je speciálně umožněno léčit se matkám i se svými dětmi. Autor se bude snažit zodpovědět otázky, proč léčící se matky nedokážou ukončit vztahy se svými rizikovými partnery (převážně otci alespoň jednoho z dětí) s vědomím, že partner je uživatel (popř. bývalý uživatel) a tedy představuje jasné riziko pro abstinenci matky. V kontrastu autor poukazuje na touhu matky po úplné rodině a maligní schopnosti takovou rodinu fakticky založit. Cílem je vytipovat určité společné prvky partnerů a partnerských vztahů, kdy vždy je partnerkou matka, která se léčí ze závislosti na drogách, naznačit možnou spojitost s problémy v primární rodině a ukázat potřeby, které matce tento druh vztahu saturuje.
Ženy v metadonovém programu Apolinář
Zkušenosti získané během deseti let fungování našeho metadonového programu ukazují některé významné rozdíly mezi ženami a muži coby jeho pacienty. Zdá se, že ženy jsou v programu obecně úspěšnější než muži – vykazují v něm vyšší retenci a subjektivně vnímají jeho pravidla jako méně náročná (přísná). Po jisté době trvání substituční léčby realizují ve výrazně vyšší míře odchod do abstinence (postupným snižováním dávky) a po jejím dosažení převládají mezi těmi, kdo zůstanou se zařízením v dalším kontaktu. Metadonovou substituci přitom vyhledávají ve stejné míře jako muži. Oproti nim však vykazují významně vyšší procento séropozitivity na virovou hepatitidu typu C. Mezi specifická témata týkající se substituovaných žen dále patří otázky spojené s těhotenstvím a mateřstvím.
Fetální alkoholový syndrom (FAS) a spektrum vrozených alkoholových poruch (FASD)
Fetální alkoholový syndrom – FAS a spektrum vrozených alkoholových poruch – FASD, patří mezi závažné vrozené poruchy jejichž společným kauzálním faktorem způsobujícím postižení je intrauterinní expozice plodu alkoholem. Postižení se projevuje hyperaktivitou, nižším intelektem, poruchami chování, faciálními znaky, psychickými problémy a dalšími odchylkami od normy. Nezřídka jsou děti a mladiství s FAS/FASD vystaveni i brachiálnímu násilí a sexuálnímu zneužívání.V adolescenci a v dospělosti bývají závislí na návykových látkách, dopouštějí se i závažných trestných činů. Důležitá je včasná diagnostika postižených dětí, volba adekvátního vzdělávacího programu a prevence následné traumatizace dítěte. Specifickým úkolem je edukace žen ve fertilním věku. Na rozdíl od zahraničí nebyly v ČR dosud realizovány žádné preventivní programy.
Editorial 3/2007
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,nové číslo časopisu Adiktologie, které se Vám právě dostává do rukou, jsme se rozhodli zaměřit monotematicky. Podstatná část článků tak měla být věnována tzv. gender problematice. Proč měla být? Podíváme-li se na číslo blíže, zjistíme, že je zaměřeno spíše než na gender problematiku na odlišné potřeby žen v léčbě závislostí. A to navzdory tomu, že gender se překládá jako sociální pohlaví, příp. sociální rod, tedy mužský a ženský, a tudíž by takto měl být chápán. Vina nepadá na hlavy autorek/autorů jednotlivých článků, nýbrž na hlavu editora – tudíž mě (pardon – editorky).Musím přiznat, že sama se obvykle příliš genderově nevyjadřuji, což nepochybně odráží stav mé mysli (v této souvislosti záměrně opomíjím genderové zákeřnosti naší mateřštiny). Zjevně i já žiji v zajetí zúžení tohoto pojmu ve smyslu gender = problémy žen = něco, co je opomíjeno a je třeba tomu věnovat zvýšenou pozornost. Je to zřejmě mimo jiné výsledkem obecně nesprávné interpretace tohoto pojmu v masmédiích i odborně zaměřených zdrojích informací. Stále zřejmě většině z nás nedostatečně gendrově vzdělaných a uvědomělých „vyskočí“ při slově gender „nějaké problémy žen“.Ale teď už se vraťme k obsahu čísla. Podstatná část většiny článků zazněla jako ústní příspěvek na tzv. Gender konferenci, pořádané Centrem adiktologie 1. lékařské fakulty UK v Praze a VFN, která proběhla dne 12. dubna 2007. Autoři přitom vycházeli ze svých vlastních vědeckých či praktických poznatků. Jejich pozornost se soustředila na odlišné potřeby žen – uživatelek legálních i nelegálních drog v léčbě jejich závislosti a na to, jak praxe tyto odlišné potřeby reflektuje.Z příspěvků konference nepochybně vyplynulo, že postavení ženy-uživatelky je odlišné z řady úhlů: jak na ni nahlíží ostatní uživatelé v rámci skupiny uživatelů, jak na ni nahlíží společnost, jak užívání drog komplikuje její mateřskou roli, jaké faktory jí brání v nástupu do léčby, jak naopak její sociálně předepsaná ženská role může sehrát pozitivní vliv při nástupu do léčby apod. Pořadatelé konference ani autoři článků v tomto čísle jistě neměli ambici nastíněné problémy vyřešit. Nabyli však dojmu, že je problematice žen-uživatelek věnována menší pozornost, než by si toto téma zasloužilo. Cílem bylo tedy otevřít, a pokud možno rozproudit diskusi na téma genderových rozdílů v oblasti závislosti na drogách. Je pravdou, že se v České republice nejedná sice o téma nové, ale přeci jen doposud nedostatečně rozvinuté. Ač na teoretické úrovni se mu již věnuje řada akademických pracovišť, jedná se o oblíbené téma novinových i časopiseckých článků, vznikají sdružení zaměřená na tuto problematiku (fakticky spíše tu na ženy, tu na muže), výrazné praktické dopady však na naše myšlení tento nový přístup zatím dle mého soudu příliš neměl. Dokud se tak nestane, těžko budeme moci hovořit o tom, že naše společnost (tedy my všichni) přistupuje ke svým občanům z hlediska genderu vyváženě. Tím nemám na mysli „rovné“ postavení mužů a žen. V politické, občanské, ekonomické aj. rovině je nepochybně žádoucí, aby obě pohlaví měla stejná práva. Ve svých důsledcích však dnes všichni jistě cítíme, že rovnost nespočívá jen jednoduše v rovných příležitostech. Mají-li obě pohlaví stejná práva, neznamená to ještě, že jich budou moci – budou-li chtít – s ohledem na své odlišnosti také rovně využít, nebudou-li k tomu mít vytvořeny další podmínky. Při psaní tohoto editorialu jsem se snažila nejdříve se o problematice gender více dozvědět, chtěla jsem tak říkajíc mít editorial teoreticky dobře podložený. Snaha to byla za prvé marná: editorial koneckonců není obvykle vědeckým článkem a přečtením několika publikací se z vás nestane „expert na gender“, za druhé nesmyslná: přečtením dalších podkladů jsem tradičně nabyla pojmu, že genderová problematika je věc zapeklitá a „tak nějak nedořešená“. Gender si zaslouží zajisté pozornost vědců, ale dokud si sami neuvědomíme podstatu věci, těžko dojde k podstatným změnám. Já za sebe mohu slíbit – budu-li mít napříště co do činění s gender problematikou, budu mít na mysli muže a ženy. A budu-li mít na mysli jen jedno pohlaví, budu se vyjadřovat přiléhavěji. Když ale ona ta „gender problematika“ vypadá na první pohled tak nějak kvalifikovaněji, vědečtěji, záhadněji, že ano?Přeji hezké „gender“ počtení.Hana Gajdošíková
Evropská unie. Evropský sociální fond.
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti.
© Centrum adiktologie 2006-2009. info@adiktologie.cz