Behavioural Models of Drug dependence
A survey of current options to predict a dependence potential in drugs from preclinical behavioural pharmacological studies is given. The most frequently used models pursue an ability of drugs to induce "drug-seeking behaviour", "reinforcing effects", "disriminative effects", and "behavioural withdrawal signs" in the case of the repeated administration abrogation. Thus, the principles of models: a) "drug self-administration", b) "conditioned place preference", c) "drug discrimination", d) "agonistic behaviour" are described.
Anomie a užívání návykových látek u dospělých
Studie sleduje užívání návykových látek včetně pití alkoholu a problémů působených alkoholem u 1745 pražských dospívajících a vztahy mezi specifickými formami návykového chování a anomií. Článek má dvě části. První se věnuje popisu metodologických aspektů měření anomie. Byly ověřeny psychometrické vlastnosti Sroleovy škály anomie a analýzou hlavních komponent byly určeny její tři složky. Druhá část práce je věnována analýze vztahů mezi anomií a specifickými formami návykového chování. Výsledky potvrzují, že u adolescentů má vyšší míra odmítání společensky akceptovaných norem vztah k rizikovému užívání návykových látek, nadměrnému požívání alkoholu a vyššímu výskytu problémů způsobených alkoholem. V práci je diskutována potřeba dalšího výzkumu vztahů mezi procesy socializace, postoji ke společenským normám a návykovým chováním.
Opiáty: prevalence a demografické faktory
Článek se zaměřuje na prevalenci a profil užívání opiátů, především heroinu, ve Spojených státech a v Evropě. Mezi použité metody patří reprezentativní průzkumy populace, které vykazují nižší prevalenci, a cílené metody, zaměřené na problémové užívání. Ve Spojených státech a v Evropě se v osmdesátých letech celoživotní prevalence, udávaná v průzkumech, neměnila (zůstávala kolem 1 %), třebaže mladí dospělí udávali vyšší hodnoty. Odhady pro začátek devadesátých let naznačují, že ve srovnání s průměrem v západní Evropě byla prevalence problémového užívání opiátů ve Spojených státech dvojnásobná. V současné době se však prevalence v některých evropských zemích začíná blížit údajům ze Spojených států. Údaje z velkých měst jsou výrazně vyšší, zejména na severovýchodě a jihozápadě Spojených států. Vyšší prevalence je často, i když ne vždy, spojena se sociálně ekonomickou deprivací. Je pozorován významný trend upouštění od nitrožilní aplikace, a to především v evropských zemích. Po určité přestávce v polovině osmdesátých let také v mnoha evropských zemích stoupá dostupnost heroinu a rostou závažné následky spojené s jeho užíváním. To rovněž platí pro některé oblasti Spojených států. Heroin zůstává prioritou veřejné zdravotní péče, především mezi nejvíce zranitelnými skupinami, mezi něž patří mladí lidé ve střední a východní Evropě.
Jaká péče je kvalitní? - Zajišťování a hodnocení kvality ve službách a programech pro drogově závislé
Ústřední ideou článku je princip „hodnota za peníze", který se uplatňuje v hodnocení služeb ve vyspělých zemích. „Hodnota" je pojímána jako „kvalita + účinnost služeb". Článek se tematicky soustřeďuje na oblast kvality a uvádí jednak kritéria posuzování kvality péče, jednak mechanismy, které se při zajišťování a hodnocení kvality uplatňují. Jako kritéria jsou představeny standardy vzdělání, dále „standardy dobré praxe", mezi které patří standardy programů a zařízení, standardy metod a standardy odvozené od případu či diagnózy, velká pozornost se rovněž věnuje etickým standardům s přesahem do oblasti práv pacientů či klientů. V části zabývající se mechanismy je uveden management kvality na pracovišti, vzájemné profesionální posuzování (tzv. peer reviewing), inspekce a akreditace. U každého dílčího tématu je zmíněn současný stav v ČR, problémy a výhledy do nejbližší budoucnosti. Závěr článku se zabývá významem nestátních organizací v zajišťování a hodnocení kvality.
Kvalitativní přístup ve výzkumu závislostí: teoretická východiska a aplikační možnosti
Stálý nárůst rozsahu užívání omamných a psychotropních látek a s tím souvisejících psychologicko-psychiatrických a socio-ekonomických problémů s sebou přináší stále vyšší a vyšší požadavky na kvalitní znalost terénu. Autor se v příspěvku pokouší na pozadí existujících zdrojů dat poukázat na možnosti, které pro výzkum závislostí přináší kvalitativní přístup a zdůraznit jeho stále významnější roli zejména v oblastech, které jsou tradičním výzkumným nástrojům obtížně dostupné nebo je jejich užití omezené. Pozornost je kromě představení základních teoretických východisek kvalitativního přístupu věnována několika obecným výzkumným situacím, kdy je zvážení možnosti jeho užití legitimní či dokonce žádoucí.
Problémy evidence a dokumentace klientů nízkoprahových zařízení
Zachování anonymity klientů v nízkoprahovém zařízení je klíčem k důvěře klientů. Je možné bez toho, abychom ztratili důvěru klienta, získat o jeho osobě statistická data? Možností, jak nezklamat důvěru a neztratit věrohodnost, je vést klienty pod kódy. Získáme tak validní data a neztratíme klientovu důvěru.
Primární prevence problémů působených návykovými látkami včetně alkoholu ve školním prostředí
Zneužívání alkoholu a jiných návykových látek je v České republice na vzestupu. Práce shrnuje faktory účinné faktory primární prevence. K nim patří zejména následující: a) program je malý a interaktivní, b) program zahrnuje legální i nelegální návykové látky, c) program je soustavný a dlouhodobý, d) program je komplexní a využívá více strategií.Zabýváme se také prevencí u dětí a dospívajících se zvýšeným rizikem (selektivní prevence) a situací v České republice. Největší slabinou většiny zdejších programů je malá intenzita a neinteraktivnost. Jedním z možných východisek je rozpracovat některý český program nebo převzít zahraniční program, o jehož efektivitě existují v odborné literatuře doklady.
Dotazníkový průzkum injekčního užívání drog v lékárnách České republiky
Záměrem dotazníkové studie v lékárnách České republiky bylo získat informace o injekční drogové scéně alternativní cestou, založenou na informacích o nákupu injekčního materiálu injekčními uživateli drog. Základem této studie je kvalifikovaný odhad lékárníka-zodpovědného vedoucího v dané konkrétní lékárně. V rozsahu ČR byl sběr dat s minimálními změnami dotazníku proveden ve spolupráci se sítí protidrogových koordinátorů v okresech v lednu 1999, data tedy odrážejí stav v r. 1998. Podařilo se sebrat údaje ze 74 z celkového počtu 77 okresů (96,1 %). Celkem odpovědělo na dotazník 1 234 lékáren z celé ČR. Respondence dosáhla 68,2 %. Po přepočtu na respondenci lékáren v jednotlivých okresech, (bývalých) krajích a ČR byl proveden odhad 13 657 nakupujících uživatelů a 922 616 ks prodaného injekčního materiálu ročně v ČR, relativně 132,7/100 tis. obyvatel, resp. 8 961,8/100 tis. obyvatel. Potvrdila se známá geografická distribuce injekčního užívání v ČR s nejvíce postiženými oblastmi v severních Čechách (Ústí nad Labem, Teplice, Most), Praze, severní Moravě (Karviná, Ostrava, Olomouc) a lokálně ve větších městských centrech, včetně bývalých krajských měst. Zdravotní důsledky injekčního užívání, zejména výskyt VHC, případně její přechod do chronicity a cirhózy, mohou dosáhnout v horizontu několika desítek let značných rozměrů. Spolu s vyměněnými stříkačkami je ročně v ČR distribuováno injekčním uživatelům drog přibližně 1,8 milionu stříkaček. Poměrně konzervativním odhadem je spotřebována injekční droga za přibližně 1 miliardu Kč.
Editorial
Vznik nového odborného časopisu může být motivován různě: od poptávky ze strany těch, kdož pracují v tom kterém oboru, přes potřebu mnohých psavců získat další prostor k publikování až po záměr farmaceutických a jiných firem oslovovat svými inzeráty určitou specifickou skupinu odborníků. Některé časopisy takto vznikaly v posledních letech velmi živelně a rychle. Mnohé z nich také stejně rychle zanikly nebo se staly barevnými letáky putujícími z poštovní schránky rovnou do odpadkového koše. Trvalejší hodnota odborného média se totiž utváří v křehkém a dlouhodobém procesu zrání, který musí být sycen ještě jinými než čistě utilitárními zdroji. Patří mezi ně celková atmosféra v zemi a ve společnosti, stav vědění v příslušné oblasti, odborná úroveň a profil těch, kdož v daném oboru pracují, souvislosti jazykového prostředí, dále vůle a nadšení redakce, vydavatele a autorů, všeobecná schopnost dotahovat věci do konce a zvládat detail, a celospolečenská významnost (a tedy poptávka, zakázka) daného tematického okruhu. V medicíně jsme na počátku 21. století svědky přeskupování tematických priorit. Díky ohromnému rozvoji neurověd a pokrokům v psychofarmakologii se ve světě klade v medicíně stále větší důraz na studium a zvládnutí duševních poruch a poruch chování. Z druhé strany k tomu přistupuje společenská zakázka daná nárůstem nebo nedostatečným zvládáním takových jevů jako je násilí, sebevražednost, problémy stáří a nejen tradiční, ale i nové typy závislostí. V psychiatrii však stranou tohoto především odborného zájmu zůstává společenský pohyb, který je pro tyto jevy živnou půdou. Stále ví se ukazuje, že v systémech zdravotní péče nejde pouze o odstraňování chorob, ale o podporu duševního zdraví a určité nezbytné psychické pohody (well-being). A zde jsme svědku střetu zájmů a koncepčních zmatků: psychiatrie, aby již nikdy nebyla zneužívána politickou mocí, musí zůstat rovnoprávnou a pevně zakotvenou součástí medicíny. To je však v rozporu se stále se rozšiřující potřebou prozkoumávat a pozitivně ovlivňovat pomezí duševních chorob a psychologie všedního dne, působit preventivně a konzultačně, zabudovat do soustavy péče o zdraví také otázky sociální a pracovní, neoddělovat osudy lidí a jejich následky, pracovat s rodinami a se specifickými cílovými skupinami, zejména s mládeží, najít společná řešení v oblastech sociálních, legislativních a edukačních a ve svých důsledcích působit tedy politicky - jakkoli nepříjemně toto slovo dnes mnohým zní. Dramatickou ukázkou takových poznatků je postavení péče o osoby závislé na alkoholu a návykových látkách. Tato péče již svou povahou podléhá výrazným transkulturálním rozdílům, a to nejen v chápání toho, co je kulturně kontextuálním chováním a co patologií, nejenom v chápání stále nedostatečné definice závislosti jako takové, ale i v tom, jak je celý obor „adiktologie" ve společnosti pojímán a organizován. Například v Norsku péče o závislé není součástí psychiatrie. V některých zemích není organizována vůbec a je zabudována do tradičních religiózních a státních mechanismů regulace společnosti. Jinde se formuje jako samostatný obor (např. narkologie v zemích bývalého Sovětského svazu; také se razí názvy jako atologie, adiktologie aj.). Z naší perspektivy se nyní zdá, že potřeby psychiatrické péče a společenské potřeby péče o závislé osoby se od sebe vzdalují.Zatímco psychiatrie v nejužším slova smyslu se zabývá nemocemi a těží ze současného příklonu k biologickým disciplínám (a naštěstí při paralelně probíhajícím procesu sblížení biologických léčebných metod a psychoterapie), adiktologie se neobejde bez výrazného propojení se všemi ostatními složkami našeho života. Právě zde pojmy jako kvalita života či „well-being" nejsou pouhými módními výrazy zdobícími svým koloritem bohatě sponzorované firemní zájezdy, nýbrž nejvlastnější a svébytnou náplní takto pojatého oboru. To vše je zřejmé navzdory tomu, že některé otázky adiktologie jsou ryze medicínské, ať už farmakologické, toxikologické nebo nakonec ve svých důsledcích psychiatrické. Jejich uchopení však vyžaduje mít neustále na paměti celospolečenský kontext. Předpokladem jejich studia je také předběžné fundované zmapování a nalezení epidemiologických a demografických souvislostí včetně souvislostí transkulturálních. To je oblast reprezentovaná u nás sice brilantní, ale přece jen úzkou skupinou odborníků, jejichž úkol stojí převážně před námi, nikoli za námi. Již proto je naděje, že se nový časopis, jehož první číslo dostáváte do rukou, ujme a přežije všelijaké ekonomické a existenciální turbulence. Může být totiž odborně kvalifikovaným nosičem a facilitátorem hledání právě těch souvislostí, po kterých je nyní velká společenská poptávka. Může zaplnit citelnou mezeru na naší odborné scéně, v časech které přinášejí změnu jak v odborných prioritách, tak ve společenských mechanismech a potřebách. K tomu, aby nový časopis splnil tato očekávání, přejme redakci, čtenářům i autorům hodně štěstí.
Evropská unie. Evropský sociální fond.
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti.
© Centrum adiktologie 2006-2009. info@adiktologie.cz