Díky multidisciplinaritě, širokému záběru a variabilnosti témat prolínajících se v adiktologii, jsou v tomto oboru zastoupeny také další profese/kvalifikace, u nichž je rovněž potřebné (u některých povinné) další průběžné vzdělávání. Podmínky pro celoživotní vzdělávání u vybraných profesí/kvalifikací naleznete stručně níže.

Další nelékařská zdravotnická povolání

Nelékařská zdravotnická povolání upravuje zákon č. 96/2004, Sb.

O podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče jednotlivých profesí pojednává zákon č. 96/2004 Sb., který zároveň podle §53 ukládá povinnost celoživotně se vzdělávat. Celoživotní vzdělávání může mít podobu kvalifikačního kursu, specializačního kursu, certifikovaného kursu, přípravného kursu ke studiu, mezinárodní zkoušky nebo dalšího vzdělávání. Vzdělávací programy poskytují zařízení akreditovaná MZČR nejméně na dobu určitou odpovídající délce trvání kursu.

 

Lékaři a lékárníci

Podmínky dalšího vzdělávání lékařských profesí upravuje zákon č. 95/2004 Sb.Lékaři, zubní lékaři a farmaceuti vykonávající zdravotnické povolání se celoživotně vzdělávají. Celoživotní vzdělávání je dle zákona definováno jako průběžné obnovování vědomostí, dovedností a způsobilosti odpovídající získané odbornosti v souladu s rozvojem oboru a nejnovějšími vědeckými poznatky. Účast na celoživotním vzdělávání se považuje za prohlubování kvalifikace podle zvláštního právního předpisu

Formy celoživotního vzdělávání jsou zejména:

• samostatné studium odborné literatury,
• účast na kurzu,
• školicí akci,
• seminářích,
• odborných a vědeckých konferencích a kongresech v České republice a v zahraničí,
• absolvování klinické stáže v akreditovaném zařízení v České republice nebo v obdobných zařízeních v zahraničí,
• účast na odborně vědeckých aktivitách,
• publikační a pedagogická činnost,
• vědecko-výzkumná činnost.

Celoživotní vzdělávání organizují a pořádají zejména ministerstvo, vysoké školy připravující studenty k výkonu zdravotnického povolání, Česká lékařská komora, Česká stomatologická komora, Česká lékárnická komora a odborné lékařské společnosti ve spolupráci s akreditovanými vzdělávacími zařízeními, zdravotnickými zařízeními, Ministerstvem práce a sociálních věcí a Českou správou sociálního zabezpečení. Každý pořadatel tohoto vzdělávání vydává účastníkům potvrzení o účasti na školicí akci.

Sociální pracovníci

Všeobecnými předpoklady pro výkon povolání sociálního pracovníka jsou: způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost, zdravotní způsobilost a odborná způsobilost (zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, § 110). Odbornou způsobilostí je míněno získání příslušného vzdělání a to v konkrétních studijních oborech:

• VOŠ – soc. práce, soc. pedagogika, soc. a humanitární práce, sociálně právní činnost, charitní a sociální činnost,
• VŠ (Bc., Mgr.) – soc. práce, soc. politika, soc. pedagogika, soc. péče nebo speciální pedagogika,
• akreditované kurzy v uvedených oblastech v rozsahu min. 200 hodin, praxe min. 5 let, za podmínky ukončeného VŠ vzdělání v jiném oboru; 10 let při SŠ vzdělání v oboru sociálně právním.

Pokud někdo pracuje jako sociální pracovník a nemá požadovanou kvalifikaci, s účinností od 1. 1. 2007 ji musí doplnit:

• do sedmi let, není-li absolvent střední školy v oboru sociálně právním,
• do deseti let, je-li absolvent střední školy v oboru sociálně právním.

Celoživotní vzdělávání sociálních pracovníků je povinné ze zákona o sociálních službách č. 108/2006 Sb., § 111. Jelikož nelze odbornost sociálních pracovníků trvale odvozovat pouze od splnění kvalifikačních předpokladů, je uzákoněno také další povinné vzdělávání, čímž by mělo být zaručeno trvalé zvyšování odbornosti a kompetencí sociálních pracovníků. Účelem je tak zajistit růst efektivity jejich práce a celého systému sociálních služeb a sociální pomoci. Cílem celoživotního vzdělávání je obnovování, upevňování a doplňování kvalifikace.

Další vzdělávání se uskutečňuje na základě akreditace vzdělávacích zařízení a vzdělávacích programů udělené MPSV ČR na vysokých školách, vyšších odborných školách a ve vzdělávacích zařízeních právnických a fyzických osob. Formy dalšího vzdělávání podle §111 odst. 3 zákona o sociálních službách jsou:

• specializační vzdělávání zajišťované vysokými školami a vyššími odbornými školami navazující na získanou odbornou způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka,
• účast v akreditovaných kurzech,
• odborné stáže v zařízeních sociálních služeb,
• účast na školicích akcích.

Povinnost dalšího vzdělávání se vztahuje na zaměstnance, kteří jsou zařazeni jako sociální pracovníci nebo pracovníci v sociálních službách. Podle novely zákona o sociálních službách je povinné další vzdělávání od roku 2010 stanoveno 24 vzdělávacích hodin za kalendářní rok.

Psychologové

Legální rámec, který by stanovoval povinnost psychologů se vzdělávat, zatím neexistuje. V ČR existuje několik psychologických asociací v závislosti na dané specializaci. Informace o nich podává Unie psychologických asociací ČR. Pokud vykonávají profesi školního psychologa, jsou bráni jako pegagogičtí pracovníci a vztahují se na ně poždavky na CŽV stejné jako u pedagogů. Pokud pracují jako kliničtí psychologové v rámci výkonu nelékařské profese ve zdravotnictví, vztahují se na něj požadavky na CŽV definované v zákoně 96/2004 Sb.

Pracovníci probační a mediační služby

Nároky na celoživotní vzdělávání probačních úředníků stanovuje zákon č. 257/2000 Sb. o probační a mediační službě. Úředníci a asistenti jsou povinni se dále vzdělávat a prohlubovat si své odborné znalosti. Rozsah a obsah kvalifikačního vzdělávání a odborné zkoušky pro úředníky a obsah specializačního kursu pro asistenty Probační a mediační služby stanoví Statut Probační a mediační služby. Webový portál Ministerstva spravedlnosti poskytuje také informace o projektu Systém dalšího, specifického vzdělávání pracovníků Probačně mediační služby ČR.

Policisté

Systém vzdělávání v resortu Ministerstva vnitra ČR zahrnuje:

1) Kvalifikační přípravu, která obsahuje:

a) Studium k získání stupně (a oboru) vzdělání (§ 19 odst. 2 a 3 zákona č. 361/2003 Sb. o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „služební zákon“)) - splnění kvalifikačního požadavku vzdělání stanoveného v § 7 služebního zákona, který poskytuje kvalifikaci pro výkon povolání.

b) Studium k získání zaměření vzdělání (§ 19 odst. 4 služebního zákona) - odborné studium určené k doplnění odborných vědomostí a dovedností potřebných pro výkon služební činnosti, nebo studium v programech celoživotního vzdělávání orientovaných na výkon služby.

c) Studium k získání dalšího odborného požadavku (§ 19 odst. 5 služebního zákona) - jedním z kvalifikačních kurzů je i základní odborná příprava (dále jen „ZOP“), jejíž součástí je i jazyková příprava, dalším odborným požadavkem se rozumí požadavek na užší vymezení odborné způsobilosti pro každé služební místo systemizované v policii.

d) Studium ve specializační přípravě, která poskytuje kvalifikaci k vybraným činnostem (§ 45 odst. 2 písm. b) služebního zákona) - jedná se o získání způsobilosti nezbytné pro vykonávání specifické služební činnosti, které pro služební místo přímo nevyplývají z katalogu činností v policii (Nařízení vlády č. 104/2005 Sb.) a vykonává je pouze ten policista, který je určen z rozhodnutí služebního funkcionáře podle individuálních potřeb a dispozic (např. školení).

2) Další odbornou přípravu, která zahrnuje i služební přípravu.

3) Přípravu na vykonání služební zkoušky.

4) Systém manažerského vzdělávání.

Pedagogičtí pracovníci

Dle zákona č. 563/2004 je pedagogickým pracovníkem ten, kdo koná přímou vyučovací, přímou výchovnou, přímou speciálně pedagogickou nebo přímou pedagogicko-psychologickou činnost přímým působením na vzdělávaného, kterým uskutečňuje výchovu a vzdělávání na základě zvláštního právního předpisu. Pedagogickým pracovníkem je též zaměstnanec, který vykonává přímou pedagogickou činnost v zařízeních sociální péče.

Přímou pedagogickou činnost vykonává:

• učitel,
• vychovatel,
• speciální pedagog,
• psycholog,
• pedagog volného času,
• asistent pedagoga,
• trenér,
• vedoucí pedagogický pracovník.

Celoživotní vzdělávání pedagogických pracovníků upravuje zákon č. 563/2004 o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, a v něm konkrétně § 24 Další vzdělávání pedagogických pracovníků.

1) Pedagogičtí pracovníci mají po dobu výkonu své pedagogické činnosti povinnost dalšího vzdělávání, kterým si obnovují, upevňují a doplňují kvalifikaci.

2) Pedagogičtí pracovníci se mohou účastnit dalšího vzdělávání, kterým si zvyšují kvalifikaci. Zvýšením kvalifikace se podle zvláštního právního předpisu rozumí též její získání nebo rozšíření.

Existují 3 druhy dalšího vzdělávání:

1/ Studium ke splnění kvalifikačních předpokladů

• studium vedoucí k doplnění pedagogické kvalifikace (studium v programu celoživotního vzdělávání na vysoké škole a studium pedagogiky v zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků),
• studium vedoucí k rozšíření kvalifikace k výkonu přímé pedagogickou činnost na jiném druhu nebo stupni školy, vyučovat další předměty anebo vykonávat přímou speciálněpedagogickou činnost u zdravotně postižených dětí, žáků a studentů s jiným druhem postižení, než pro které je učitel kvalifikován (studium v programu celoživotního vzdělávání na vysoké škole),
• studium pro asistenty pedagoga (studium v zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků),
• studium pro ředitele škol a školských zařízení.

2/ Studium ke splnění dalších kvalifikačních předpokladů

• studium pro vedoucí pedagogické pracovníky – ředitele nebo jejich zástupce (studium v celoživotním programu na vysoké škole),
• studium pro výchovné poradce (studium v celoživotním programu na vysoké škole),
• studium ke splnění kvalifikačních předpokladů pro výkon specializovaných činností, kterými jsou: koordinace v oblasti informačních a komunikačních technologií, tvorba a následná koordinace školních vzdělávacích programů a vzdělávacích programů vyšších odborných škol, prevence sociálně patologických jevů, specializované činnost v oblasti environmentální výchovy, specializovaná činnost v oblasti prostorové orientace zrakově postižených.

Obsah těchto kursů je postupně specifikován v metodických materiálech MŠMT.

3/ Studium k prohlubování odborné kvalifikace

Pedagogický pracovník si může prohlubovat odbornou kvalifikaci průběžným vzděláváním. Průběžné vzdělávání je zaměřeno na teoretické a praktické otázky související s procesem vzdělávání a výchovy. Jeho obsahem jsou zejména nové poznatky z obecné pedagogiky, pedagogické a školní psychologie, teorie výchovy, obecné didaktiky a oborových didaktik, nové poznatky z vědních, technických a uměleckých oborů, prevence sociálně patologických jevů a bezpečnosti a ochrany zdraví. Průběžné vzdělávání může zahrnovat i jazykové vzdělávání pedagogických pracovníků.

Má zejména formu účasti na kursu a semináři. Délka trvání činí nejméně 4 vyučovací hodiny. Vyhláška stanovuje i délku trvání jednotlivých druhů vzdělávání. Studium ke splnění kvalifikačních předpokladů a studium ke splnění dalších kvalifikačních předpokladů se ukončuje závěrečnou zkouškou a u většiny z programů navíc obhajobou závěrečné písemné práce. Úspěšní absolventi všech programů dalšího vzdělávání získávají doklad ve formě osvědčení vydaného institucí, která vzdělávání pořádala.

Zdroje informací:

Krušinská, K. (2008). Celoživotní vzdělávání sociálních pracovníků ve státní správě České republiky se zaměřením na supervizi. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Katedra sociální práce.

Krejčí, D. (2010). Celoživotní vzdělávání příslušníků Policie České republiky. Diplomová práce. Universita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta humanitních studií. Brno: Institut mezioborových studií.

www.zkola.cz