Příprava každého preventivního programu je velmi důležitou fází. Bez kvalitní přípravy nelze kvalitně realizovat žádný projekt. Samozřejmě, že i v případě sebelépe naplánovaného programu se v jeho průběhu mohou vyskytnout nepředpokládané problémy, avšak s těmi by kvalitní příprava měla předem počítat a ponechat v harmonogramu jeho realizace dostatečnou rezervu (Miovský et al., 2010).

Realizaci každé efektivní preventivní aktivity by měla předcházet fáze jejího plánování a přípravy. Při evaluaci přípravy se především sleduje, jak kvalitně je daný program připraven před tím, než je spuštěn. Evaluace se tak zaměřuje především na stav přípravné dokumentace a veškerých přípravných kroků (Jerfelt, 1998, in Miovský et al., 2010). To vyžaduje sledování kvality projektového managementu, přípravy finančního a materiálního zajištění projektu, adekvátní úrovně vzdělání všech realizátorů preventivní intervence atd. (Miovský et al., 2010).

V případě podceněné přípravy projektu se pak nepředpokládané problémy provázející realizaci mohou stát příčinou neúspěchu teoreticky velmi efektivní, inovativní či pro cílovou skupinu jinak přitažlivé preventivní intervence (Miovský et al., 2010).

Při evaluaci přípravy je možné sledovat, jaký problém je řešen a jaká je jeho podstata, proč je program nutný, zda je adekvátně zdůvodněno, proč má být proveden, komu má pomoci, jaké jsou jeho cíle, jak bude realizován a jaké finanční, personální a časové zdroje budou v rámci programu využívány (MŠMT, 2002).

Mezi další otázky, které je možné v rámci evaluace přípravy sledovat, patří, zda je empiricky ověřeno, že daná cílová skupina potřebuje právě tento program a že zvolené metody odpovídají cílové skupině, zda je dokumentace projektu provedena na adekvátní úrovni a kvalita přípravné dokumentace odpovídá rozsahu, zda je dostatečně popsána a identifikována cílová skupina, zda je časový a celkový realizační plán realistický, zda je možné zrealizovat plánované aktivity v požadované kvalitě v plánovaném časovém úseku a zda má projekt jasný a zdůvodněný ekonomický rámec (Miovský et al., 2004).

Příkladem evaluace přípravy může být proces akreditace vzdělávacího preventivního programu, kdy komise MŠMT hodnotí stav připravenosti instituce a obsahovou připravenost plánované aktivity (Miovský et al., 2010).

V rámci evaluace přípravy je možné zároveň provést analýzu potřeb cílové skupiny.

Literatura:

Miovský, M., Skácelová, L., Zapletalová, J. & Novák, P. (2010). Primární prevence rizikového chování ve školství. Praha: Sdružení SCAN, Centrum adiktologie, TOGGA.

Miovský, M., Kubů, P. & Miovská, L. (2004). Evaluace programů primární prevence užívání návykových látek v ČR: základní východiska a aplikační možnosti. Adiktologie 4 (3): 288-303.

MŠMT (2002). Evaluace a diagnostika preventivních programů. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Vznik tohoto článku byl finančně podpořen projektem č. CZ.1.07/1.3.00/08.0205 ESF OP VK. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.