Abstrakt
Východiska: Konzumace alkoholu ovlivňuje nejen uživatele, ale i jeho okolí. Dopady nadměrné konzumace na jedince jsou dlouhodobě mapovány a popisovány, méně pozornosti je věnováno zainteresovanému okolí čítajícímu rodinu, přátelé, kolegy, společnost. V zahraniční literatuře se výzkum škod působících na okolí označuje termínem alcohol's harm(s) to others, zkracovaným na AHTO nebo H2O. Metodologicky jsou alkoholové výzkumy cíleny na jedince a jeho perspektivu, anebo na makrosociální úroveň jako měření společenských nákladů a zátěže. Přístup AHTO obě roviny kombinuje a mapuje škody v širokém spektru na úrovni jedince, rodinného systému, komunity, společnosti i státu. Ekvivalentem AHTO přístupu je výzkum pasivního kouření, který vedl ke změnám na úrovni politik i samotných aktérů tabákového průmyslu. Zvýšení povědomí o škodách dopadajících na okolí konzumenta by mělo vést k získání kvalitních důkazů a tvorbě efektivních intervencí a preventivních opatření.
Cíle: Cílem práce je poskytnout na základě dostupných zdrojů přehled poznatků o AHTO. V teoretické části představit východiska, v praktické části klasifikaci a typologii AHTO a také metodiku a výstupy zahraničních výzkumů AHTO.
Výzkumné otázky: Výzkumné otázky se zabývají typologií, způsobem zkoumání a klasifikací AHTO. Dále také poznatky o povaze a rozsahu AHTO, typologií a popisem ohrožených skupin a původců poškození.
Metody: Tato práce je přehledovou studií (review). K získání zdrojů byla provedena systematická rešerše bibliografických databází. Pro doplnění informací o různých typech AHTO byly dohledány informace z dalších publikací, výročních zpráv, statistik, akčních plánů a strategických dokumentů.
Výsledky: Dopady užívání alkoholu jsou realizovány na mnoha úrovních. Některé jsou pozorovatelné a měřitelné objektivně, jiné vysoce subjektivní, závisející na percepci a interpretaci poškozeného a také na vztahu mezi původcem a poškozeným. Spektrum poškození zahrnuje například neplnění sociální role, somatickou a psychickou újmu, strach z pobytu ve veřejném prostoru nebo sníženou produktivitu v zaměstnání. Na makroúrovni jde o zatížení systémů společenskými náklady. Více ohrožení jsou dle empirických studií AHTO mladí lidé a ženy.
Závěr: AHTO je významnou složkou celkové společenské zátěže v důsledku užívání alkoholu. Problematika AHTO je v domácí literatuře zpracovaná nedostatečně. Tato práce poskytuje souhrnný přehled, který může posloužit jako výchozí materiál při dalším mapování situace v ČR.
Klíčová slova: alcohol’s harms to others – extra-individuální dopady – alkohol