1. lékařská fakultaUniverzita KarlovaVšeobecná fakultní nemocnice v Praze
17.01.2019

Sociometrie jako evaluační nástroj

 

Sociometrické metody nám ukážou např., kteří žáci jsou si vzájemně sympatičtí a antipatičtí, kdo má vedoucí roli a kdo se podřizuje, koho třída odmítá apod. Identifikují se také oblíbené a populární osoby (třídní hvězdy), vlivné osoby (vůdčí typy), akceptované osoby (většina třídy je přijímá), trpěné osoby (jen malá část třídy je přijímá) a opomíjené a izolované osoby. Kohoutek (2009) uvádí, že je možné zjišťovat následující druhy vzájemných vztahů:

  • vzájemná lhostejnost, sympatie a lhostejnost, lhostejnost a sympatie, vzájemná sympatie, antipatie a lhostejnost, lhostejnost a antipatie, vzájemná antipatie, sympatie a antipatie, antipatie a sympatie,
  • sociometrické výběry jsou jednostranně pozitivní, oboustranně pozitivní, jednostranně negativní a oboustranně negativní.


Výsledky sociometrie ve formě identifikované struktury skupiny umožňují adekvátně volit efektivní způsoby práce se skupinou, vhodné intervence, případně sledovat vývoj skupiny v průběhu dlouhodobé práce s kolektivem.

Sociometrický dotazník je tedy dobře využitelný pro evaluaci ve formě analýzy potřeb, kdy díky zjištěným vztahům ve třídě volíme či vytváříme adekvátní preventivní program. Po skončení realizace daného programu či jiné intervence můžeme vztahy ve třídě znovu vyhodnotit pomocí shodného nástroje, a tím provést evaluaci výsledku. Proměny vztahů lze měřit i v průběhu intervence (evaluace procesu). Kromě dotazníků můžeme k sociometrii a uvedeným typům evaluace využít i jiné metody, např. pozorování či interview.

Sociometrii lze využít pro zjištění souvislosti mezi rizikovým chováním a postavením v sociální skupině. Tomuto tématu se věnuje článek Šafránkové a Vacka (2011).

Sociometrické postupy:

a) Pozorování vzájemných vztahů členů skupiny při nějaké činnosti

  • všímáme si, kteří žáci jsou stále spolu, kteří jsou naopak osamoceni, kdo vede třídu, jak ochotně se účastníci přizpůsobují, jak funguje spolupráce apod.

b) Sociometrický dotazník

  • předkládáme ho všem členům skupiny, úkolem je odpovědět na otázky (pozitivní i negativní formulace) a následně volbu písemně odůvodnit,
  • příklady otázek:

o S kterými spolužáky bys chtěl bydlet ve stanu?

o S kterými spolužáky bys rád trávil volný čas?

o Které spolužáky bys vybral za vedoucí výletu?

o S kým bys nejméně rád seděl?

c) Individuální rozhovor

  • s jednotlivými žáky nebo i ve skupině,
  • rozhovor nesmí působit jako výslech, důvěrnost sdělení,
  • informace můžeme zjišťovat také např. od rodičů žáků, od učitelů apod. – ptáme se na chování a postoje jednotlivých žáků.

d) Posuzovací škála

  • na škále je několik kladných a záporných charakteristik a zkoumaná osoba je žádána, aby uvedla, koho ve skupině daná charakteristika nejlépe vystihuje,
  • příklad:

o velmi oblíbený

o oblíbený

o není ani oblíbený ani neoblíbený

o spíše neoblíbený

o neoblíbený

V rámci sociometrie jsou jedincům pokládány tzv. sociometrické otázky, tj. takové otázky, které „respondentovi nabízí možnost vybrat některé lidi z daného množství osob (skupiny spolužáků, spolupracovníků atd.) za použití určitého výběrového kritéria“ (Janoušek, 1986, s.189). Kvantitativní výsledky takového testu (množství preferencí dle zvoleného kritéria) jsou pak analyzovány a převáděny do kvalitativní roviny. Tímto postupem můžeme zjišťovat, kdo má jakou pozici v daném kolektivu, tj. kdo je spíše oblíbený, kdo naopak stojí mimo skupinu atd. (Zikán, Slavík, 2012).

Výsledky zjištěné sociometrickými technikami vyjadřujeme v tabulce nebo v sociogramu. Kromě orientační sociometrie, jíž mohou provést sami pedagogové či lektoři primární prevence z neziskových organizací, se provádí odborná psychologická diagnostika sociálních vztahů. K tomu se využívají různé diagnostické nástroje, např. standardizovaný SORAD (Sociometricko-ratingový test vztahů ve třídě) doc. PhDr. Hrabala, CSc.

Nevýhodou většiny sociometrických metod je mnohdy pracné a zdlouhavé vyhodnocování, často náchylné na chybu z nepozornosti administrátora (Zikán, Slavík, 2012).

Více informací najdete např. na webových stránkách www.sociometrie.cz, kde také můžete využít internetovou aplikaci k online administraci a vyhodnocení sociometrických nástrojů. Škola může díky aplikaci:

  • mapovat vzájemné vztahy ve školních třídách,
  • využít validní a prověřený diagnostický nástroj,
  • získat komplexní informace nezbytné pro prevenci a řešení šikany,
  • získat data pro cílenou práci se školní třídou,
  • jednoduše spravovat data vhodná pro použití ve školství.


Další podobnou aplikací je www.diagnostikaskol.cz. Na těchto stránkách je k dispozici počítačová metoda pro vyhodnocení diagnostického nástroje B3(dotazník pro diagnostiku třídních kolektivů). Dozvíte se zde, jak s metodou pracovat, můžete si vytisknout dotazník a naučit se pravidlům jeho používání. Cena aplikace pro školy je 750 Kč na 1 rok.

Zdroje:

Kohoutek, R. (2009). Stručný úvod do sociometrie. 25_7_2012 staženo z http://rudolfkohoutek.blog.cz/0901/sociometrie

Šafránková, M., & Vacek, J. (2011). Souvislosti užívání konopných drog se sociometrickým statusem studenta ve školní třídě. Adiktologie, (11) suppl., 18–27.

Zikán, J., & Slavík, R. (2012). O sociometrii. 25_7_2012 staženo z http://www.sociometrie.cz/o-sociometrii


ODKAZY:

www.sociometrie.cz

www.diagnostikaskol.cz


Vznik tohoto článku byl finančně podpořen projektem č. CZ.1.07/1.3.00/08.0205 ESF OP VK. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

počet zobrazení: 6309 poslední aktualizace: 17.01.2019
Hodnocení: Kliknutím na tento odkaz upozorníte autora, že jeho článek už zřejmě není aktuální.