Citace
Englová, B. (2016). Gynekologická péče a reprodukční zdraví u uživatelek drog. Diplomová práce. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Klinika adiktologie.
Klíčová slova
Těhotenství, gynekologie a porodnictví, užívání návykových látek, neonatální abstinenční syndrom, bariéry vyhledání gynekologické péče
Abstrakt
Východiska: Užívání návykových látek je faktor, který souvisí s reprodukčním zdravím uživatelek drog, ovlivňuje jejich sexuální rizikové chování a zdravý vývoj plodu a dítěte u uživatelek drog – rodiček a matek. Těhotenství současně představuje v jejich životě moment, který ovlivňuje jednotlivé bio-psycho-sociálních aspekty vzniku a vývoje užívání návykových látek.
Cíle: Cílem výzkumu bylo zmapovat míru a vzorce užívání návykových látek mezi problémovými uživatelkami drog a jejich změny v průběhu těhotenství, zmapovat rizikové sexuální chování a kvalitu reprodukčního zdraví, zjistit dostupnost gynekologické péčeo uživatelky návykových látek, průběh péče před, při a po porodu, a související specifické potřeby a faktory, které přístup k péči v oblasti reprodukčního zdraví ovlivňují.
Metody a soubor: Byl proveden dotazníkový průzkum formou řízeného pohovoru na souboru 25 problémových uživatelek drog, které minimálně jednou rodily a souhlasily s vyplněním dotazníku. Nábor do studie byl prováděn v K-centru Sananim, prostřednictvím Terénníhoprogramu Progressive, o.s., a v okolí tohoto zařízení a míst působení terénního programu pomocí metody sněhové koule. Vlastní dotazník obsahoval 164 položek v částech„Sociodemografické údaje“, „Užívání drog“, „Rizikové sexuální chování a reprodukční zdraví“, „Gynekologická péče a bariéry vstupu do péče“ a „Poslední těhotenství a porod“.
Výsledky: Nejčastěji užívanou drogou (po tabákových výrobcích, marihuaně a alkoholu)v posledních 30 dnech byly pervitin, který užilo 19 osob (76 %), a buprenorfin, který užilo 11 žen (44 %). Všechny klientky ze zkoumané populace mají v anamnéze intravenózní užití drogy a téměř polovina (44 %) též sdílení injekčního náčiní. Téměř všechny ženy změnilyv těhotenství své vzorce užívání návykových látek a omezily užívání a užívané množství drogy a přestaly sdílet injekční náčiní. Více než polovina zkoumané populace (56 %) má v anamnéze poskytování sexu za úplatu. Přibližně 2/3 žen (64 %) se nechává pravidelně testovat na infekční onemocnění, z toho více než polovina prodělala některou z dotazovaných pohlavních nebo krví přenosných nákaz (9 ze 16, což je cca 56,3 %). Celkem 76 % uživatelek má gynekologa, ale pouze 48 % jej navštíví ihned v případě nějakého problému. Nejvýraznější bariérou vyhledání gynekologické péče ve zkoumaném vzorku byly špatné zkušenosti s přístupem zdravotních sester (a to celkem u 60 % uživatelek). Pouze 2 (8 %)z indikovaných klientek nezapočalo substituční léčbu v těhotenství. Nejoblíbenější porodnicí žen byla ta ve Fakultní nemocnici Motol. Většina uživatelek (72 %) byla s péčí v porodnici spokojena. Po porodu odešla více jak polovina (52 %) novorozenců s matkami domů, ostatní byli předáni do adopce (24 %), kojeneckého ústavu (16 %); po jednom pak byli přeloženi najiné oddělení nemocnice nebo zemřeli.
Závěry: Průzkum přinesl podrobnější pohled na užívání návykových látek v průběhu těhotenství a na reprodukční zdraví problémových uživatelek drog, což by mohlo pomoci při přípravě cílených intervencí pro uživatelky drog v reprodukčním věku v adiktologickýchslužbách. Práce rovněž identifikovala specifické faktory, které je potřeba zohledni tpři poskytování gynekologické a porodnické péče o uživatelky drog.