1. lékařská fakultaUniverzita KarlovaVšeobecná fakultní nemocnice v Praze
16.01.2019

Nástroje pro hodnocení vzdělávacích aktivit

 

Realizátoři vzdělávacích aktivit realizovaných v rámci projektu VYNSPI měli za úkol provádět evaluaci daného kurzu (nejčastěji evaluaci spokojenosti). K evaluaci používali vlastní evaluační nástroje (především dotazníky). Níže jsou uvedeny výsledky obsahové analýzy získaných evaluačních nástrojů pro hodnocení kurzů a v příloze článku ukázky jednotlivých dotazníků. Celkem bylo sesbíráno 18 nástrojů z pěti krajů (8 realizátorů vzdělávacích aktivit). Cílem bylo zmapovat jednotlivé nástroje a sumarizovat okruhy, oblasti či témata, která je možno při evaluaci kurzů brát v potaz a hodnotit, a dále zjistit, jaké evaluační metody/techniky jsou v praxi využívány nejčastěji.

Získané evaluační nástroje byly poměrně variabilní jak z hlediska délky, tak z pohledu využitých evaluačních metod.

V dotaznících byly k evaluaci nejčastěji užívány tyto metody:

  • vícepoložkové hodnotící škály,
  • hodnocení známkou (1-5),
  • otázky otevřené, polootevřené, uzavřené.

V menší míře byla využita metoda zpětných vazeb či fokusních skupin. Důvodem mohl být prostý fakt, že „psaná“ evaluace (tedy dotazníky) je snazší na vyhodnocení po skončení kurzu a také nevyžaduje vysokou koncentraci lektora. Využití metod fokusních skupin či zpětných vazeb vyžaduje zároveň určitou míru otevřenosti a důvěry vůči kolektivu, a proto je její využití vhodnější např. u dlouhodobých kurzů, kde je již skupinová spolupráce a dynamika na určitém stupni. Bezpečnou technikou pro vyjádření zpětné vazby před ostatními může být například i technika „zvednutého palce“, která signalizuje pozitivní, negativní anebo neutrální dojem z proběhlé aktivity.

Evaluační nástroje obvykle obsahovaly část kvantitativní, reprezentovanou hodnotícími škálami, hodnocením známkou, uzavřenými otázkami, tak část kvalitativní, reprezentovanou otázkami otevřenými. Některé z dotazníků rovněž obsahovaly hodnocení obou zúčastněných stran, tzn. jak účastníků kurzů, tak lektorů kurzů.

Některé dotazníky jsou určené k administraci jak před, tak po skončení (zejména dlouhodobých kurzů) a slouží k vyhodnocení efektivity vzdělávacího kurzu. Položky mapují jak znalosti, tak dovednosti. Při vyplňování (samotným účastníkem kurzu) je nutné umět se zhodnotit co nejobjektivněji (nenadhodnocovat, ale ani nepodhodnocovat).

Níže jsou uvedeny kategorie nejčastěji hodnocených okruhů/témat v dotazníku.

1. Okruh „Celkové hodnocení vzdělávací akce“

V této položce účastníci hodnotí naplnění svých očekávání z kurzu, které například prezentují „celkovou známkou kurzu“, a/nebo vyjádřením toho, „co si chci zapamatovat“, vyjádřením celkového dojmu a/nebo pocitu celkové přínosnosti kurzu.

2. Okruh „Výklad a obsahová náplň“

V tomto okruhu se účastníci vyjadřují k výkladu lektora v souvislosti s přínosem pro jejich konkrétní pracovní náplň a odborný, ale i osobnostní růst. V této položce jsou akcentovány detaily výkladu jako například srozumitelnost, tempo, zajímavost, ale také vnímaná odborná úroveň, přiléhavost prezentovaných témat. Účastníci se zde mají možnost vyjádřit k tématům, která by uvítali navíc, i k využitým metodám výuky.

3. Okruh „Lektor“

V tomto okruhu položek hodnotících dotazníků mají účastníci možnost vyjádřit svůj názor přímo na osobu lektora. Položky jsou orientovány na sympatičnost lektora, vystupování vůči opačnému pohlaví, vstřícnost či příjemnost, ale zabývají se také jeho znalostmi, dovednostmi, tedy hodnocením jeho práce, za něž mu je udělena celková známka a/nebo slovní hodnocení účastníků.

4. Okruh „Co bylo NEJ a co v kurzu chybělo“

Spokojenost s obsahem kurzu je v některých dotaznících vyjadřována prostřednictvím samostatných anebo „shrnujících“položek „nejvíc líbilo“ a „nejvíc nelíbilo“ a dále za pomoci otázek „co jsem postrádal/a“ a „co bylo nadbytečné“ (a/nebo „co bylo příliš zdlouhavé“).

5. Okruh „Vliv programu na názor účastníka“

V rámci položek tohoto okruhu se mohou účastníci vyjádřit, zdali vzdělávací aktivita má či nemá vliv na změnu či přehodnocení názorů a např. vnímání problematiky z jiného úhlu pohledu, případně zvýšení/snížení vnímání rizikových situací, zvýšení/snížení pocitu nutné opatrnosti atp.

6. Okruh „Účastník (o) sobě“

V tomto okruhu se účastníci vyjadřují a hodnotí sami sebe (např. jakou známku bych dal sám sobě; jak jsem přispěl tomu, aby kurz byl dobrý), dále hodnotí kolektiv a jeho zapojení do aktivit. Toto hodnocení se více využívá u realizovaných preventivních programů pro dospívající, ale je možné jej v rámci sebe/reflexe využít i u kolektivu frekventantů kurzu.

7. Okruh „Organizační zajištění kurzu“

Okruh organizačního zajištění kurzu je poměrně široký a zahrnuje jak zajištění kurzu samotného, tedy materiálně-technické zabezpečení (prostory, technika, využívané učební pomůcky atd.), tak i např. ubytování účastníků kurzu (pokud se jedná o intenzivní výjezdní kurz).

8. Okruh „Připomínky, nápady, podněty, názory, komentáře“

9. Okruh „Socio-demografická data o účastníkovi“

10. Okruh „Účastníci kurzu“

V tomto okruhu se mohou lektoři vyjádřit k aktivitě či pasivitě účastníků vzdělávací aktivity, ale také k naplnění stanovených cílů a k organizačně-technickému zabezpečení, včetně materiálního.

V některých dotaznících se vyskytují i položky spojené s osobou účastníka (věk, typ vzdělání, povolání, délka praxe, absolvované kurzy, včetně sebezkušenostních výcviků). Tyto položky posléze více slouží pro statistické údaje a jako evidence o účastnících kurzu.

Je zřejmé, že pro všechny typy kurzů není možné (a mnohdy ani nutné) postihovat všechny oblasti evaluace tak, jak jsou vyjmenovány výše. Tato analýza má v praktickém důsledku poskytnout realizátorům a evaluátorům vzdělávacích aktivit návod, inspiraci pro tvorbu vlastních evaluačních nástrojů nejlépe odpovídajících tomu, co je vhodné od frekventantů, ale i lektorů kurzů, zjistit.

Jednotlivé ukázky dotazníků na hodnocení kurzů naleznete v příloze tohoto článku. Jedná se z převážné části o dotazníky mapující spokojenost s kvalitou, průběhem a organizací vzdělávací aktivity. Některé dotazníky jsou určeny pro frekventanty kurzů, jiné pro lektory kurzů. U každého dotazníku jsou uvedeny stručné informace týkající se zaměření, cílové skupiny a způsobu a délky administrace. Tyto dotazníky lze vnímat jako inspiraci pro evaluaci různých vzdělávacích aktivit.

Vznik tohoto článku byl finančně podpořen projektem č. CZ.1.07/1.3.00/08.0205 ESF OP VK. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

počet zobrazení: 1043 poslední aktualizace: 16.01.2019
Hodnocení: Kliknutím na tento odkaz upozorníte autora, že jeho článek už zřejmě není aktuální.