1. lékařská fakultaUniverzita KarlovaVšeobecná fakultní nemocnice v Praze
16.01.2019

Schwartzova škála hodnocení terapie

 

Informace pro uživatele

Autoři:
Baer, L., Blair, M. A., Lenderking, W. R.

Autoři české verze:
Dragomirecka, E. et al.
Psychiatrické centrum Praha, Ústavní 91, 181 03 Praha 8 - Bohnice
E-mail: dragomirecka@pcp.lf3.cuni.cz
Tel.: +420-266-003-142

Zaměření: kvalita života

Popis:
Schwartzova škála hodnocení terapie je škála o 10 položkách, která je určena pro oblast psychiatrie a psychologie. Cílem tohoto nástroje je měřit efektivitu léčby napříč širokým spektrem léčebných zařízení a různých populací. Efektivně měří změny jak u ambulantních klientů, tak i u klientů hospitalizovaných. Tento nástroj je také vhodný pro použití k výzkumným účelům.

Oblasti zaměření:

  1. Vezmu-li v úvahu svou současnou fyzickou kondici, jsem spokojen/a s tím, co mohu dělat.
  2. Důvěřuji své schopnosti udržovat důležité osobní vztahy.
  3. Do budoucnosti hledím s optimismem.
  4. Často mě v životě něco zaujme nebo se pro něco nadchnu.
  5. Dovedu si užít legraci.
  6. Jsem celkově spokojen/a se svým duševním zdravím.
  7. Dovedu si odpustit svá vlastní selhání.
  8. Můj život probíhá podle mého očekávání.
  9. Dovedu zvládat konflikty, které mám s jinými lidmi.
  10. Mám klid v duši.

Populace: dospělí

Délka administrace: cca 5 min.

Vyhodnocení:
Respondenti odpovídají na otázky pomocí 7 bodové škály v rozsahu od 0 (nikdy) po 6 (neustále nebo téměř stále). Celkový skór se může pohybovat od 0 do 60. Čím je získaný skór vyšší, tím vyšší je kvalita života (a „well-being“) respondenta.

Výhody:
SOS-10 byla přeložena do českého jazyka a byly zkoumány psychometrické vlastnosti české verze. Do této studie bylo zapojeno celkem 207 pacientů hospitalizovaných v Psychiatrickém centrum Praha. Všichni pacienti vyplnili SOS-10 na začátku a na konci léčby. Tato škála byla také administrována 170 osobám z obecné populace, kteří tvořili kontrolní skupinu. Analyzována byla reliabilita, validita české verze SOS-10 a také senzitivita k léčebným změnám.

  • Škála korelovala se skóry v dotaznících: Beckův inventář deprese (BDI), Beckův inventář úzkosti (BAI) a se škálou CGI (Clinical Global Impression Scale).
  • SOS-10 také významně korelovala s některými doménami české verze dotazníku SQUALA (Subjective Quality of Life Analysis).
  • Dále škála dobře rozlišovala mezi skupinou pacientů a kontrolní skupinou – hospitalizovaní pacienti udávali významně nižší skóry ve všech položkách.
  • Škála je také citlivá k léčebným změnám u všech diagnostických skupin.
  • Česká verze SOS-10 je validní podobně jako americká verze.

Omezení:

  • Mezi skupinou pacientů a kontrolní skupinou byly pozorovány rozdíly v demografických charakteristikách.
  • Respondentům z kontrolní skupiny byla administrována pouze škála SOS-10.
  • Celá baterie dotazníků nebyla administrována všem pacientům.
  • Z výsledků standardizace české verze škály vyplynulo, že schizofreničtí pacienti skórují významně výše při přijetí než pacienti jiných diagnostických skupin. Tento výsledek je v souladu se závěry jiných studií a značí vliv nemoci na schopnost rozhodovat se. Navzdory těmto výsledkům byla škála citlivá ke změnám v průběhu léčby.

Zdroj:
Blais MA, Lenderking WR, Baer L, et al. Development and initial validation of a brief mental health outcome measure. J Pers Assess 1999; 73(3): 359–373.

Doporučená literatura:
Dragomirecka E, Lenderking WR, Motlova L, Goppoldova E, Šelepova P. A brief mental health outcomes measure: Translation and validation of the Czech version of the Schwartz Outcomes Scale-10. Quality of Life Research (2006) 15: 307–312.
Goppoldová E, Dragomirecka E, Motlová L, Hájek T. Hodnocení subjektivní kvality života psychiatrických pacientů v závislosti na pohlaví. Psychiatrie (2005) 9(4): 284-287.
Goppoldová E, Motlová L, Dragomirecka E, Hájek T. Změna subjektivní kvality života a klinického stavu v průběhu psychiatrické hospitalizace. Existují rozdíly mezi diagnostickými kategoriemi? Psychiatrie (2004) 8(4): 267-273.
Young JL, Waehler CA, Laux JM, McDaniel PS, Hilsenroth MJ. Four studies extending the utility of the Schwarz Outcome Scale (SOS-10). J Pers Assess 2003; 80(2): 130–138.
Sartorius N, Kuyken W. Translation of health status instrument. In: Orley J, Kuyken W (eds.), Quality of Life Assessment: International Perspectives. Berlin: Springer-Verlag, 1994: 3–18.
Korr WS, Ford BC. Measuring quality of life in the mentally ill. Qual Life Res 2003; 12(Suppl 1): 17–23.
Atkinson M, Zibin S, Chuang H. Characterizing quality of life among patients with chronic mental illness: a critical examination of the self-report methodology. Am J Psychiatr 1997; 154: 99–105.

KE STAŽENÍ

SOS-10_cz.pdf

Schwartz Outcome Scale_en.

ODKAZY

www.qolid.org/

www.qolid.org/instruments.


Vznik tohoto textu byl spolufinancován projektem OPPA 31430.

Tento článek vznikl za podpory projektu, který je spolufinancován Evropským fondem a státním rozpočtem České republiky.

počet zobrazení: 2003 poslední aktualizace: 16.01.2019
Hodnocení: (hodnotil 1 uživatel) Kliknutím na tento odkaz upozorníte autora, že jeho článek už zřejmě není aktuální.