Citace
Strejčková, V. (2016). Vybrané aspekty a vzorce užívání lysohlávek a LSD u psychiatrických pacientů v PN v Dobřanech. Diplomová práce. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Klinika adiktologie.
Klíčová slova
Pacienti, lysohlávky, LSD, halucinogeny, užívání, zkušenost
Abstrakt
Východiska: Bývalé Československo bylo známo svými výzkumy halucinogenů a jejich používáním při léčbě v psychiatrické praxi. V posledních několika letech LSD a jiné halucinogeny opět zažívají renesanci. V současné době se vědci znovu vrací k výsledkům tehdejších výzkumů a snaží se na ně navázat. V České republice došlo podle studií mezi roky 2002, 2004 a 2008 k nárůstu celoživotní prevalence u všech drog v obecné populaci. U LSD byl více než 2,5 násobný růst mezi rokem 2002 a 2008 (z 2,2 % na 5,6 %). Stejně vysoký nárůst byl zaznamenán i u halucinogenních hub, které byly sledovány jen v roce 2004 a 2008.
Cíle: Cílem výzkumu bylo zmapovat vybrané aspekty a vzorce užívání lysohlávek a LSD u psychiatrických pacientů v PN v Dobřanech, zjistit, jací pacienti mají s těmito psychedelickými látkami zkušenost, jaké vzorce a důvody užívání lysohlávek a LSD je možno sledovat u těchto pacientů, jaké fyzické a psychické problémy mohou u uživatelů lysohlávek a LSD nastat a jak se s nimi vyrovnávají a pokusit se z tohoto výzkumu vyvodit nějaká doporučení, která by mohla být využitelná z hlediska preventivní práce s léčenými pacienty, popřípadě jinými klienty hlavně z řad dospívající mládeže.
Metody a soubor: Byl proveden průzkum formou polostrukturovaného interview na souboru 37 pacientů PN v Dobřanech (34 mužů a 3 ženy), kteří měli alespoň jednu zkušenost s lysohlávkami a/nebo LSD a souhlasily s vedením tohoto interview. Respondenti byli získáváni pomocí metody sněhové koule a na základě doporučení ošetřujícího personálu zejména psychologů a ošetřujících lékařů. První část interview byla zaměřena na sociodemografické údaje (pohlaví, věk, místo narození, způsob obživy poslední rok před léčbou, atd.), další část se týkala se vzorců a specifik při užívání lysohlávek a LSD.
Výsledky: Pacienti, kteří někdy užili lysohlávky a/nebo LSD, měli zkušenost i s jinými psychotropními látkami. Jako nejčastější důvod prvního užití obou halucinogenů byla uvedena náhoda, experiment nebo touha po zkušenosti. Většina pacientů užívala tyto látky s kamarády nebo v partě a v přírodě. Jako optimální dávka u lysohlávek bylo 15 až 20 kusů plodnic, které byly nejčastěji konzumovány syrové. Zážitky se různily, objevovaly se pravé i nepravé halucinace. Pacienti oba halucinogeny často kombinovali i s jinými látkami (alkohol, marihuana, pervitin). Z výzkumu vyplynula rizika spojená s užíváním halucinogenních látek smrtelné úrazy, skoky z okna, oběšení nebo autonehoda v důsledku užití LSD.
Závěry: Průzkum přinesl podrobnější pohled na vzorce a některé aspekty užívání lysohlávek a LSD u pacientů PN v Dobřanech. Výzkum některá rizika spojená s užíváním těchto halucinogenů. Tato práce by se mohla využít v rámci prevence pro ostatní pacienty, případně pro dospívající mládež, rovněž by mohla být zajímavá pro ošetřující personál, který s těmito pacienty pracuje.